Článek
Do systému by měli přispět podle návrhů DIW především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace.
Označení baby boomer se používá pro lidi narozené v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964, takže jim je 61 až 79 let. V Německu je důchodový systém stejně jako v Česku průběžný, pracující generace tedy financuje důchody té starší. Odchodem silných ročníků do důchodu se systém dostává pod stále větší tlak.
DIW proto navrhl daň, kterou nazval boomer-soli. Zkratkou soli se v Německu označuje solidární daň zavedená kdysi kvůli financování rozvoje chudších východních spolkových zemí, které bývaly součástí Německé demokratické republiky.
U boomer-soli by se jednalo o daň, kterou by důchodci ze silných ročníků platili ze všech svých příjmů, a to od určité výše důchodu. Podle návrhu by přitom příjmy nemířily do státního rozpočtu, ale do „zvláštního fondu, který by sloužil k přerozdělení“ a směl by být použit jen k tomuto účelu. Výhodou takového řešení by podle DIW bylo, že by tíha reformy nedopadla znovu jen na mladší generace.
„Nebylo by spravedlivé položit všechnu tíhu demografických změn na bedra mladších generací. Boomer-soli by se postarala o rovnováhu. Dotkla by se v první řadě dobře zajištěných důchodců, které by jeden odvod navíc příliš nebolel,“ uvedl odborník z DIW Peter Haan.
Anketa
„Politici budou muset v příštích letech u důchodů přikročit k odvážným a dalekosáhlým reformám,“ upozornili odborníci DIW. Zvláštní daň by podle nich mohla zajistit stabilitu systému.
Strany současné německé vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - chtějí v příštích týdnech jednat o zajištění důchodového systému na příští roky. Vzniknout by měla nová důchodová komise. Na tom se strany dohodly už v koaliční smlouvě.
