Hlavní obsah

Němečtí politici dohodli kompromis ohledně povinné vojny

Strany německé vládní koalice, křesťanští demokraté (CDU) a sociální demokracie (SPD), spolu vyjednaly kompromis týkající se budoucího zákona o vojenské službě. Dohoda je založena na čtyřech fázích a má zčásti zachovat princip dobrovolnosti, píše deník Die Welt.

Foto: Profimedia.cz

Německá armáda, ilustrační foto

Článek

Kabinetu kancléře Friedricha Merze hrozil kvůli zákonu o vojenské službě rozkol. Strany se nemohly dohodnout na tom, zda k posílení armády stačí dobrovolná služba, nebo zda zavést povinnou vojnu. Hádky se odehrávaly nejen mezi oběma stranami, ale ministr obrany Boris Pistorius (SDP) dokonce zaútočil na spolustraníky v německé sociální demokracii.

Nakonec obě politické strany dospěly ke kompromisní dohodě a návrh nového znění zákona poslaly na ministerstvo obrany, píše web deníku Die Welt.

V případě vojenské služby by měl být zachován princip dobrovolnosti. V případě, že se nenajde dostatečný počet dobrovolníků pro službu v armádě, CDU/CSU chce, aby začala fungovat povinnost. Německá armáda (Bundeswehr) dlouhodobě stagnuje na počtu kolem 183 tisíc vojáků. Za deset let by to mělo být podle požadavku Severoatlantické aliance 260 tisíc vojáků.

Zákon o vojenské službě by měl fungovat na čtyřech stupních:

Fáze 1: Všichni 18letí v daném ročníku narození budou kontaktováni, aby se zjistilo, zda mají zájem o vojenskou službu. Všichni budou mít povinnost odpovědět. Pouze ti, kteří zájem projeví, budou pozvání k odvodu.

Fáze 2: Pokud počet dobrovolníků nebude dostatečný, aby se splnil růstový cíl, měl by být odvod povinný. Ti, kteří byli poté povoláni k vojenské službě, mají být konkrétně osloveni, zda nechtějí nastoupit vojenskou službu. V případě, že budou k vojenské službě způsobilí, stále ji budou moci odmítnout.

Fáze 3: Pokud by potřeby Bundeswehru nebyly uspokojeny, obnovily by se odvody a povolávací rozkazy. Každý, kdo by odmítl tuto tzv. povinnou vojenskou službu, musel by nastoupit náhradní službu. Tato třetí fáze má být aktivována pouze legislativním usnesením Spolkového sněmu, nikoli nařízením ministerstva obrany.

Fáze 4: Bude platit pouze pro případy napětí a obrany. Bude fungovat všeobecná povinná vojenská služba.

Předchozí plány počítaly s dosažením cílového počtu 260 tisíc vojáků v roce 2039. Především CDU/CSU chce, aby se tohoto cíle dosáhlo už v roce 2035, jak si přeje i Severoatlantická aliance. Ministerstvo obrany má každých šest měsíců informovat Spolkový sněm, jak se tento cíl daří plnit.

Související témata:

Výběr článků

Načítám