Hlavní obsah

Německá vláda se hádá o povinnou vojnu

2:42
2:42

Poslechněte si tento článek

Na poslední chvíli se v německé vládě podařilo zažehnat koaliční rozkol kvůli plánům na změny ve vojenské službě. Kancléř Friedrich Merz (CDU) chce, aby se bundeswehr stal nejsilnější armádou v Evropě, což znamená navýšit počet vojáků o 60 tisíc. Koaliční strany se ale neshodnou, zda k posílení stačí dobrovolná služba, nebo zda zavést povinnou vojnu.

Foto: Mindaugas Kulbis, ČTK/AP

Němečtí vojáci (ilustrační foto)

Článek

Zatímco sociální demokraté (SPD) prosazují dobrovolnou službu, křesťanskodemokratická unie (CDU) volá po zavedení povinné vojenské služby, píše web Tagesschau.

Ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU) proto podal proti zákonu o plánované vojenské službě námitky. Kvůli tomu ale hrozilo, že předloha skončí u ledu a nebude vládou odsouhlasena. Po vyjednávání nakonec šéf německé diplomacie ustoupil a námitky stáhl s tím, že jednání o předloze budou pokračovat v rámci „parlamentního procesu“.

Předlohu by tak - v původním znění ministra obrany Borise Pistoriuse (SPD) - měl kabinet ve středu odsouhlasit.

Předloha počítá s tím, že když mladí muži a ženy dosáhnou „vojenského“ věku - 18 let, obdrží dopis s QR kódem, za kterým se skrývá online dotazník Bundeswehru. Muži musí vyplnit formulář. Pokud tak neučiní ani po výzvě, hrozí jim pokuta. Účast žen je dobrovolná. V dotazníku budou otázky týkající se fyzické zdatnosti a základní ochoty nastoupit vojenskou službu. Bundeswehr je přezkoumá, provede výběr a pozve vybrané jedince.

Pistorius tvrdí, že atraktivnější model dobrovolné služby dokáže přilákat „v průměru 25 až 30 tisíc mladých lidí ročně“. Hlasy z CDU ale varují, že to nestačí.

Anketa

Byli byste pro znovuzavedení povinné vojenské služby?
Určitě ano
50,8 %
Spíše ano
4,6 %
Spíše ne
4,6 %
Určitě ne
40 %
Celkem hlasovalo 1140 čtenářů.

Například poslanec Thomas Röwekamp připomněl, že chybí více než 80 tisíc profesionálních vojáků a 140 tisíc záložníků, aby se Německo mohlo bránit a plnit své závazky vůči NATO. „Mám značné pochybnosti, že se to podaří pouze s dobrovolností,“ řekl.

CDU prosazuje povinný model. „Jakmile si uvědomíme, že dobrovolnost nestačí, musíme být schopni rychle znovu aktivovat brannou povinnost, abychom udrželi mír.“ uvedl Röwenkamp a pokračoval: „Proto je třeba krok za krokem stanovit závazné cíle růstu na každý rok.“

Podle něj si Německo nemůže dovolit promarnit čas, SPD ovšem návrat k povinné vojně před rokem 2029 vylučuje.

Pro povinnou vojnu se vyslovil také Markus Söder, bavorský premiér a předseda CSU, jež je sesterskou stranou CDU. „Takový povinný prvek je důležitý pro efektivní obranu státní hranice a hranic NATO v dlouhodobém horizontu,“ řekl bavorský premiér v letním rozhovoru pro ARD s tím, že jako ekonomicky nejsilnější země by mělo mít Německo v dlouhodobém horizontu také nejsilnější armádu. „Proto věřím, že povinnost vojny nelze obejít,“ dodal.

Související témata:

Výběr článků

Načítám