Článek
BfV, tedy německá civilní kontrarozvědka, opoziční stranu AfD loni v květnu klasifikoval jako pravicově extremistickou, což posléze učinily i tajné služby některých spolkových zemí. Kontrarozvědka to tehdy odůvodnila tím, že se potvrdilo podezření, že strana usiluje o narušení svobodného demokratického zřízení.
Proti tomu se však AfD ohradila a u správního soudu v Kolíně nad Rýnem podala žalobu, napsal týdeník Spiegel. Zde se chtěla domoci toho, aby kontrarozvědka stranu neklasifikovala jako pravicově extremistickou. Tomuto správní soud ve zrychleném řízení vyhověl a rozhodl, že BfV musí počkat na výsledek hlavního řízení.
Podle názoru soudu sice existuje dostatečná jistota, že v rámci AfD dochází k rozvíjení snah směřujících proti svobodnému demokratickému zřízení, nelze však říct, že by strana jako celek měla protiústavní tendence.
V Německu se v poslední době debatuje o tom, zda AfD zakázat. Na tom se ale neshodnou ani strany současné vládní koalice. Zatímco SPD s dalšími levicovými stranami zákaz podporují, konzervativní CDU/CSU tvrdí, že by se proti AfD mělo bojovat především dobrou politikou, která přesvědčí voliče.
