Článek
Obyvatelé Suvalského koridoru, pojmenovaného po nedalekém polském městě Suwałki, žijící na litevské straně hranice přemýšlejí o přesunu do vnitrozemí Litvy spíše než o emigraci. Odchodu z oblasti jsou pak převážně nakloněny rodiny s dětmi nebo senioři.
Další obyvatelé koridoru ale o opuštění domova nechtějí vůbec slyšet, a to i přesto, že vědí, že jednoho dne ruský útok přijde. „Putin přijde. Nic jiného nečekám. Strach nemám, už jsem si zvykla, ale tady jsem se narodila a z domova být vyhnaná nechci,“ řekla reportérovi Bildu třiadvacetiletá Neringa z vesnice Jungėnai.
Důvodem, proč by Suvalský koridor byl v případě ruského útoku pravděpodobně první na ráně, je to, že jeho obsazením by se Rusům podařilo izolovat pobaltské státy od zbytku Aliance.
„Když padne Suvalský koridor, padne celý Balt“
„Ve chvíli, kdy by Putin zaútočil, jsme tady připraveni jednat. Území NATO považuji za naši vlast. A vlast se brání, i když je to jen malá vesnice. Když padne Suvalský koridor, padne celý Balt,“ prohlásil německý pilot bitevního vrtulníku s krycím jménem G-LOC.
Právě Německo do oblasti plánuje v roce 2027 trvale nasadit pět tisíc vojáků. Do té doby se tam pravidelně účastní vojenských cvičení. Litva oznámila, že v následujících deseti letech do obrany svých východních hranic zainvestuje více než 1,1 miliardy eur (27,4 miliardy korun). Dále baltská republika spolu s Lotyšskem, Estonskem a Polskem zvažuje vystoupení z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min.
Otázkou ovšem je, zda posílení své obrany Litva stihne v čas. Už letos v září se totiž čeká zvýšené napětí kvůli rusko-běloruskému vojenskému cvičení Západ 25, které proběhne právě u jejích hranic. Podobné cvičení s názvem Západ 21 předcházelo ruské invazi na Ukrajinu z února 2022.
