Článek
Slovenskému Deníku N tuto možnost naznačil poslanec OLaNO Tomáš Šudík. „I tato možnost je ve hře. Probíhají různé debaty,“ řekl Šudík.
V každém případě je jasné, že v zákulisí probíhají horečná jednání, aby se vláda nedostala do pozice, že jí bude ve čtvrtek vyslovena nedůvěra.
Po vyjádření dvou vládních poslanců, že budou hlasovat za pád vlády, je to totiž vysoce pravděpodobné. Koalice stran OLaNO, Jsme rodina a Za lidi nemá v parlamentě většinu a snaží se získat na svou stranu nezařazené poslance.
Hlasování o vyslovení nedůvěry Hegerově vládě odložili
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě podala opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS), která v září opustila vládní koalici. Právě po odchodu SaS z koalice se Hegerova vláda stala menšinovou.
O vyslovení nedůvěry Hegerově vládě se mělo původně hlasovat v úterý, ale na návrh OLaNO bylo hlasování přeloženo na čtvrtek odpoledne.
Podle Deníku N je ve hře také možnost dohody s některými nezařazenými poslanci, že vládní koalice by přistoupila k možnosti konání předčasných voleb výměnou za to, že by při hlasování kabinet podrželi.
Vládní hnutí Jsme rodina se přiklání k názoru, že vláda by měla přistoupit k možnosti konání předčasných voleb v září 2023, aby stát mohl fungovat dál a mohl vyplatit schválenou energetickou pomoc.
Podle slovenské ústavy by po vyslovení nedůvěry vládě musela prezidentka Zuzana Čaputová vládu odvolat, kabinet by pracoval dál v demisi, ale s omezenými pravomocemi a s některými rozhodnutími by hlava státu musela předem souhlasit.
Pokud by Heger podal demisi sám, kabinet by si udržel současné pravomoci, ale do čela vlády by hlava státu mohla jmenovat někoho jiného. „Vláda v demisi by mohla být alespoň načas stabilnější než vláda, které parlament vyslovil nedůvěru,“ konstatoval Deník N.
Každá nová vláda by však musela do 30 dní od jmenování požádat parlament o důvěru. K tomu by potřebovala minimálně 76 hlasů ve 150členném parlamentě.
Heger: Slovensko požádá NATO o posílení protivzdušné obrany východního křídla Aliance
