Článek
Je to paradox slovenské politické scény, když voliči strany Směr, která má v názvu přívlastek „slovenská sociální demokracie“, přecházejí ke krajní pravici. Některým lidem, kteří v roce 2023 dali svůj hlas Směru, a bylo jich 681 tisíc, připadá Ficova politika málo radikální.
Hnutí Republika se v roce 2023 nedostalo do parlamentu, když získalo 4,75 procenta hlasů. Svých tehdejších 141 tisíc voličů však Republika dokázala za tři roky zdvojnásobit. Průzkumné agentury nevylučují, že podpora hnutí do parlamentních voleb v příštím roce překročí 300 tisíc.
Politici Republiky přitom moc nechodí mezi lidi a spoléhají se především na sociální sítě. „Některá z videí Milana Mazureka a Milana Uhríka (europoslanci za Republiku – pozn. redakce) mají přes milion zhlédnutí,“ upozornil Denník N.
Podle dat agentury Ipsos přešlo za tři roky od Směru k Republice asi 80 tisíc voličů. Získala na svou stranu také další desetitisíce voličů vládní strany Hlas, nevoličů a voličů vládní Slovenské národní strany.
Tím se také změnila struktura voličů Republiky. Před třemi lety se jednalo hlavně o mladé voliče s nižším vzděláním z Banskobystrického kraje. Nyní má hnutí nejsilnější podporu v kategorii voličů ve věku od 45 do 54 let, nabírá na síle také v kategorii 55 až 65 let, ale udržuje si také původní voličské jádro.
Přesun voličů k Republice potvrzují také průzkumy dalších agentur a podle ředitele agentury Focus Martina Slosiarika souvisí růst mimoparlamentního hnutí právě s tím, že se jí povedlo překročit hranice původního, poměrně úzkého elektorátu a postupně se stává širší protestní alternativou pro národně a konzervativně orientované voliče. „Profituje z nespokojenosti s vládou, ale zároveň není za její působení přímo zodpovědná. Může proto oslovovat lidi, kteří podporují velkou část témat současné koalice, ale jsou zklamáni z jejího výkonu, ekonomické situace nebo z nenaplněných očekávání,“ říká Slosiarik.
