Hlavní obsah

Maďaři by mohli vetovat českou výjimku k Lisabonu

Právo, Novinky, Michal Mocek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel
Aktualizováno

Česká výjimka k Lisabonské smlouvě má dva odstavce a není vyloučeno, že rozhodnutí k ní padne už při čtvrteční večeři na úvod summitu Evropské unie v Bruselu. Právu to řekly diplomatické zdroje. Maďarsku se ale současné znění návrhu nelíbí. V této podobě je pro zemi nepřijatelný.

Foto: Jakub Dospiva , ČTK

Maďarský premiér Gordon Bajnai

Článek

Maďarský premiér Gordon Bajnai řekl, že nechce platnost Lisabonské smlouvy "za každou cenu". Ministr zahraničí Péter Balázs oznámil, že premiér se rozhodne až večer v závislosti na návrhu, na němž se stále pracuje. Se současným zněním nesouhlasí.

Je to nebezpečné, vyvolalo by to zmatek, v této současné podobě je to pro Maďarsko nepřijatelné.
Péter Balázs

Se svým požadavkem přišlo i Slovensko. Chce na závěr probíhajícího summitu zaprotokolovat, že unijní listina základních svobod nemá s Benešovými dekrety nic společného. [celá zpráva]

Český premiér Jan Fischer novinářům ještě před zahájením summitu řekl, že ani Maďaři, ani Slováci dosud s žádnými oficiálními výhradami v souvislosti s výjimkou pro ČR.

Návrh české výjimky formulovali Švédové, kteří v současnosti EU předsedají. Příloha má dva odstavce - jeden obsahuje právní formulaci výjimky a druhý specifikuje, jak má být výjimka zahrnuta do unijních smluv. Premiér Jan Fischer už ve středu řekl, že výjimka je hodně podobná té, jakou mají Velká Británie a Polsko.

Se zněním textu byl srozuměn i český prezident Václav Klaus a podle slov Fischera s ním souhlasil a v případě jeho přijetí už nebude mít ohledně Lisabonu žádné další požadavky. [celá zpráva]

Diskuse o výjimce proběhne už během večeře a diplomatické zdroje nevylučují, že by rozhodnutí k ní mohlo padnout při ní. Je možné, že ve výjimce už bude upraveno to, aby čeští občasné nepřišli o ochranu sociálních práv před dopady evropského práva.

Evropa čeká na Klause

Lisabonská smluva má reformovat instituce Evropské unie po jejím rozšíření na 27 zemí. Může platit, uznají-li ji všechny členské státy EU.

Česko je posledním z 27 států bloku, který složitě dojednávaný lisabonský dokument dosud neschválil. Dokument schválily obě komory českého parlamentu, prezident Václav Klaus ji však ještě nepodepsal.

Klaus podpis podmínil vyjednáním trvalé výjimky z uplatnění Listiny základních práv EU, která má mimo jiné zaručit, že nebudou prolomeny Benešovy dekrety a sudetští Němci se nebudou moci domáhat majetků v ČR.  Navíc ještě musí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten kvůli smlouvě zasedl v úterý, pokračovat bude 3. listopadu.

Protokol o uplatňování Listiny základních práv a svobod Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království
Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.
Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.

Reklama

Související články

EU kontruje, chce záruky po Klausovi

Švédské předsednictví požaduje po Praze záruky, že prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu, pokud získá Česká republika výjimku z listiny...

Výběr článků

Načítám