Hlavní obsah

Maďaři by mohli vetovat českou výjimku k Lisabonu

Právo, Novinky, Michal Mocek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel
Aktualizováno

Česká výjimka k Lisabonské smlouvě má dva odstavce a není vyloučeno, že rozhodnutí k ní padne už při čtvrteční večeři na úvod summitu Evropské unie v Bruselu. Právu to řekly diplomatické zdroje. Maďarsku se ale současné znění návrhu nelíbí. V této podobě je pro zemi nepřijatelný.

Foto: Jakub Dospiva , ČTK

Maďarský premiér Gordon Bajnai

Článek

Maďarský premiér Gordon Bajnai řekl, že nechce platnost Lisabonské smlouvy "za každou cenu". Ministr zahraničí Péter Balázs oznámil, že premiér se rozhodne až večer v závislosti na návrhu, na němž se stále pracuje. Se současným zněním nesouhlasí.

Je to nebezpečné, vyvolalo by to zmatek, v této současné podobě je to pro Maďarsko nepřijatelné.
Péter Balázs

Se svým požadavkem přišlo i Slovensko. Chce na závěr probíhajícího summitu zaprotokolovat, že unijní listina základních svobod nemá s Benešovými dekrety nic společného. [celá zpráva]

Český premiér Jan Fischer novinářům ještě před zahájením summitu řekl, že ani Maďaři, ani Slováci dosud s žádnými oficiálními výhradami v souvislosti s výjimkou pro ČR.

Návrh české výjimky formulovali Švédové, kteří v současnosti EU předsedají. Příloha má dva odstavce - jeden obsahuje právní formulaci výjimky a druhý specifikuje, jak má být výjimka zahrnuta do unijních smluv. Premiér Jan Fischer už ve středu řekl, že výjimka je hodně podobná té, jakou mají Velká Británie a Polsko.

Se zněním textu byl srozuměn i český prezident Václav Klaus a podle slov Fischera s ním souhlasil a v případě jeho přijetí už nebude mít ohledně Lisabonu žádné další požadavky. [celá zpráva]

Diskuse o výjimce proběhne už během večeře a diplomatické zdroje nevylučují, že by rozhodnutí k ní mohlo padnout při ní. Je možné, že ve výjimce už bude upraveno to, aby čeští občasné nepřišli o ochranu sociálních práv před dopady evropského práva.

Evropa čeká na Klause

Lisabonská smluva má reformovat instituce Evropské unie po jejím rozšíření na 27 zemí. Může platit, uznají-li ji všechny členské státy EU.

Česko je posledním z 27 států bloku, který složitě dojednávaný lisabonský dokument dosud neschválil. Dokument schválily obě komory českého parlamentu, prezident Václav Klaus ji však ještě nepodepsal.

Klaus podpis podmínil vyjednáním trvalé výjimky z uplatnění Listiny základních práv EU, která má mimo jiné zaručit, že nebudou prolomeny Benešovy dekrety a sudetští Němci se nebudou moci domáhat majetků v ČR.  Navíc ještě musí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten kvůli smlouvě zasedl v úterý, pokračovat bude 3. listopadu.

Protokol o uplatňování Listiny základních práv a svobod Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království
Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.
Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám