Hlavní obsah

Le Penová nakukuje do prezidentského paláce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Krajně pravicová politička Marine Le Penová by podle průzkumu měla nyní šanci vyhrát francouzské prezidentské volby. Sonda společnosti Ifop jí hlásí v prvním kole podporu 36 procent dotazovaných a ve druhém, ať už by narazila na současného premiéra Gabriela Attala, nebo na donedávna nejoblíbenějšího francouzského politika, expremiéra Edouarda Philippa, těsné vítězství o jedno procento.

Foto: Gonzalo Fuentes, ČTK/AP

Marine Le Penová na středeční pietě za francouzské oběti útoku teroristů z Hamásu na Izrael z října 2023.  Shromáždění se konalo u pařížské Invalidovny

Článek

Ultrakonzervativní server Valeurs Actuelles, zadavatel průzkumu, sice uznává, že vítězný rozdíl Le Penové je menší než statistická chyba průzkumu, která činí 1,8 procentního bodu, poprvé ale podle něj Le Penová vítězí v obou kolech nad všemi soupeři, které jí volební model předpověděl.

„Vítězství Marine Le Penové už není nemyslitelné; vzhledem k číslům nebyl tento scénář nikdy tak pravděpodobný. Rozmach Národního sdružení (RN) se potvrzuje a sílí s každým průzkumem,“ říká Jérôme Fourquet, politolog a ředitel oddělení průzkumů Ifop.

Le Penová už se dvakrát probojovala do druhého kola prezidentských voleb, v tom ji ale v obou případech porazil současný prezident Emmanuel Macron. Ten nicméně v roce 2027 už nemůže kandidovat. Nyní mezi nejčastěji zmiňované soupeře patří Attal, který se před měsícem stal premiérem, a expremiér, právník a starosta Le Havru Philippe, který byl léta nejoblíbenějším francouzským politikem.

Foto: Michel Euler, ČTK/AP

Marine Le Penová v poslanecké lavici reaguje na první projev nového francouzského premiéra Gabriela Attala v parlamentu (leden 2024)

Preference Le Penové v poslední době strmě rostou. Pomohla tomu nespokojenost Francouzů s vládní penzijní reformou, celospolečenské nepokoje, vražda učitele v Arrasu i válka mezi Hamásem a Izraelem, vypočítává důvody Valeurs actuelles.

Na straně Izraele

Le Penová na preferencích výrazně zapracovala mimo jiné tím, že se ve válce mezi Izraelem a teroristy z Hamásu zcela jednoznačně postavila na stranu židovského státu. „Byly to čistokrevné pogromy na Židy na izraelské půdě. Něco takového je absolutně nepřijatelné,“ uvedla k teroristickým útokům ze 7. října 2023. Chtěla se tak distancovat od svého otce Jeana-Marie Le Pena, nechvalně proslulého bagatelizací holocaustu a dlouhou řadou antisemitských prohlášení, který založil Národní sdružení (RN), jehož byla Le Penová v letech 2011 až 2022 předsedkyní a v němž nyní působí jako šéfová parlamentní frakce.

Jako šéfka RN se před časem nijak netajila pochopením pro ruského prezidenta Vladimira Putina a anexi Krymu v roce 2014. V témže roce její hnutí získalo půjčku od ruského finančního ústavu. Tehdy šlo o První česko-ruskou banku, která však o dva roky později přišla o licenci kvůli problematickému úvěrování.

Putin zmizel kvůli překlepu

V roce 2022 dokonce zařadila do předvolební publikace společnou fotografii s Putinem, po ruském vpádu na Ukrajinu ale nechala brožuru v nákladu 1,2 milionu kusů rychle stáhnout s vysvětlením, že v ní „byl překlep“. Invazi nakonec odsoudila a z odporu proti zákazu dovotu ruské ropy a plynu „vybruslila“ tvrzením, že proti sankcím brojí ve jménu Francouzů, které trápí rostoucí životní náklady.

Peníze ruské banky na kampaň v roce 2022 ale nebyly jediné „s pochybným rodokmenem“ – Le Penová také získala prostředky z maďarské banky MBK, jejímiž hlavními akcionáři jsou podnikatelé z okolí kontroverzního maďarského premiéra Viktor Orbána. Šlo o 11 milionů eur (275 milionů Kč). Ani tým Le Penové, ani MKB ale nechtěly pro média financování blíže komentovat.

Ať žije Izrael, minulost zapomenuta. Jak Marine Le Penová očišťuje stranu a hledá spojence

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám