Článek
I přes tento úspěch bude PiS zřejmě v regionech jen těžko vládnout, protože KO bude mít se svými vládními spojenci silnější postavení.
Středové Třetí cestě, v níž se spojili konzervativní lidovci s centristickým Polskem 2050, odhad přisoudil 13,5 procenta a dalšímu koaličnímu partnerovi premiéra Donalda Tuska – Nové levici – 6,8 procenta.
Komunální a regionální volby, v nichž Poláci vybírali tisíce zástupců na různých úrovních samospráv, 552 členů sejmíků ve všech 16 vojvodstvích a starosty měst a obcí, byly vnímány jako test popularity proevropské vládní koalice vedené Tuskem, která v prosinci po osmi letech vystřídala u moci národní konzervativce v čele s PiS.
V Evropě začalo předválečné období, nepřeháním, varoval Tusk
Tusk se tehdy vlády ujal se slibem napravit škody, které podle něj v minulých letech napáchala PiS vedená Jarosławem Kaczyńským. Jde zejména o narovnání vztahů s Bruselem nebo obnovu nezávislosti justice na politicích.
Nicméně za prvních sto dnů v čele země nedokázal Tuskův tým řadu z předvolebních slibů splnit, a to jak z finančních důvodů, tak kvůli rozporům uvnitř koalice – například okolo liberalizace potratové politiky.
Mnohé snahy vlády o změny naráží také na veto prezidenta Andrzeje Dudy, který je spojencem národních konzervativců, a koalice není v parlamentu natolik silná, aby ho přehlasovala.
Současná polská obecní a regionální zastupitelstva a starostové jsou v úřadu nejdéle od pádu komunismu. Komunální volby bývalá vláda odložila, aby se neuskutečnily ve stejnou dobu jako ty parlamentní.
Volby starostů jsou dvoukolové, a pokud dnes žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, čeká obyvatele dotyčných obcí a měst 21. dubna definitivní rozhodování mezi dvojicí politiků s nejlepším výsledkem.
Poláci nechtějí sedět s politiky u svátečního stolu
