Island vyhlásil stav nouze kvůli zatím nejsilnějším erupcím

Série erupcí na poloostrově jižně od metropole Reykjavíku započala ve druhé polovině prosince a dosud poslední výbuch přišel 8. února. Úřady pak podle agentury Reuters varovaly, že další erupce může nastat velmi brzy. A v sobotu večer se tak skutečně stalo.

Z oblasti Modré laguny bylo evakuováno 500–600 osob, z přilehlé vesnice Grindavík, které poslední erupce již zasáhla, pak pět až deset domácností. Jeho 4000 obyvatel dostalo možnost vrátit se zpět přibližně před měsícem, většina z nich se rozhodla do svých domovů nevracet. Je to i proto, že odborníci predikují oblasti dlouhé období vulkanické aktivity a predikce pro budoucí existenci vesnice jsou nevalné.

Vulkanickou aktivitu zažil poloostrov Reykjanes naposled před zhruba 800 lety. Tehdy trvala desítky let.

Geofyzik Magnus Tumi Gudmundsson, který byl jedním z těch, kdo se proletěli nad zasaženými oblastmi ve vrtulníku, uvedl pro místní média, že jde o zatím vůbec nejsilnější erupci v oblasti. Dva proudy lávy podle něj směřují západním a jižním směrem. Podle místních jižní proud již dosáhl východní ochranné stěny města Grindavík.

Podle Gudmundssona je možné, že se láva dostane až do moře. Nestane se tak prý jen v případě, že vulkanická aktivita dostatečně rychle zeslábne. Letecký provoz na mezinárodním letišti v Keflavíku zatím nebyl narušen.

Odborník na přírodní neštěstí z norské meteorologické agentury Einar Bessi Gestsson pak pro islandský kanál RUV uvedl, že pokud láva učiní kontakt s mořskou vodou, začnou se do ovzduší uvolňovat nebezpečné plyny a dojde k menším explozím.

Láva, která směřuje na západ, již dosáhla silnice Grindavikurveg, která, jak už její název naznačuje, vede do Grindavíku a směřuje k veleoblíbené turistické atrakci, Modré laguně. V blízkosti se taktéž nachází geotermální elektrárna Svartsengi, která zajišťuje dodávky teplé vody pro většinu poloostrova Reykjanes.

Předchozí erupce za sebou zanechaly škody od poničených vozovek, zničených domů po výpadky dodávek teplé vody v širším regionu.

Erupce na poloostrově Reykjanes patří do jiné kategorie než byl například výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull z roku 2010, který paralyzoval na několik dní leteckou dopravu. Zpravidla nejsou tak silné a nevysílají popel až do stratosféry, uvádí Reuters.