Článek
Ashtonová označila za zásadní vztahy EU s NATO a USA a podpořila myšlenku samostatného palestinského státu s tím, že Izraeli by při tom měla být zaručena bezpečnost. Vůči Íránu by podle ní unie měla pokračovat v dialogu s použitím kombinace politických a ekonomických nástrojů. Odmítla násilné řešení, ale uvedla, že musí jít o dialog, jak si ho představuje EU. Ashtonová také řekla, že v Afghánistánu je potřeba působit efektivněji. Více by podle ní měl dohodnout londýnský summit plánovaný na konec měsíce.
Ashtonová má vést Evropskou službu vnější akce, jak se jmenuje diplomatická služba, kterou nově stanovuje Lisabonská smlouva. Její struktura zatím není jasná a očekává se, že konkrétnější podobu Ashtonová představí na jaře.
Dosud unijní zahraniční politiku zajišťovalo několik úřadů, z nichž tři spadají pod Evropskou komisi: Generální ředitelství pro vnější vztahy (RELEX), úřad komisařky pro obchod a vztahy s evropskými sousedy Benity Ferrero-Waldnerové, a úřad pro rozvoj a spolupráci se skupinou afrických, karibských a tichomořských států (ACP). Kromě toho se na diplomacii podílela Evropská obranná agentura (EDA) představovaná vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou, a předsednická země.
Úřad zatím nemá strukturu
Evropská služba vnější akce (ESVA) úřady sjednocuje, i když ne úplně, protože vztahy s evropskými sousedy mají spadat pod komisaře pro rozšíření Štefana Füleho. Toho budou europoslanci „vyslýchat“ v úterý.
Zatím není jistá struktura ESVA. Přejde do ní velká části lidí z komise, především z RELEX, a také z členských států.
Množství lidí v Bruselu kritizovalo výběr Ashtonové, protože není zkušená v diplomacii. Jiní to odmítají s tím, že je schopná vyjednávačka s vysokou sociální a emoční inteligencí. Především si cení, že během svého krátkého působení v úřadu komisařky pro obchod vyjednala historickou dohodu EU s Jižní Koreou.