Hlavní obsah

Dozorce z koncentračního tábora soudí za podíl na „příšerném usmrcování”

Novinky, ČTK, nčs

V německém Hamburku pokračoval v pondělí soud s bývalým dozorcem z koncentračního tábora Bruno Deyem. Třiadevadesátiletý muž se zodpovídá z napomáhání k vraždám více než 5000 lidí. Státní zastupitelství požaduje pro Deye tři roky vězení.

Foto: Profimedia.cz

Bruno Dey u soudu

Článek

Jeden z posledních případů, kdy se před soudem objevil bývalý nacistický dozorce, pokračoval pondělním slyšením. Bruno Dey, jenž vinu systematicky popírá, čelí obvinění z podílu na vraždě 5230 lidí v koncentračním táboře Stutthof nedaleko polského Gdaňsku.

Deyovi, jenž se k soudu dostavil na invalidním vozíku, bylo v době činů, ze kterých se zodpovídá, 17 let. Případ proto rozplétá soud pro mladistvé. Státní zastupitelství nyní pro bývalého dozorce požaduje tři roky za mřížemi.

Vyučený pekař a příslušník jednotek SS Dey byl nasazen do koncentračního tábora v srpnu roku 1944 a sloužil v něm do dubna následujícího roku. Podle státního zastupitelství „usnadnil zákeřné a příšerné usmrcování zejména židovských vězňů”.

Státní zástupce Lars Mahnke v pondělí uvedl, že Dey „bezpochyby věděl, na čem se podílí”. „Věděl o státem organizované masové vraždě. Měl sestoupit dolů z hlídací věže a odevzdat svoji zbraň,” domnívá se Mahnke.

Viděl jsem mnoho těl, vypověděl bývalý dozorce z koncentračního tábora. U soudu litoval

Evropa

Obhajoba třiadevadesátiletého muže tvrdí, že nevstoupil do SS dobrovolně. Jako dozorce prý sloužil kvůli zdravotním problémům, které mu neumožnily bojovat na frontě. Když pak dostal povolávací rozkaz k nástupu do Stutthofu, podle svých slov se snažil dostat ke službě v kuchyni.

Dey už dříve soud ujišťoval, že jako dozorce nikdy nepoužil zbraň, a uvedl, že ho vzpomínky z tábora trápí celý život. Také řekl, že jednou vězňům dokonce pomohl.

Když doprovázel skupinu mužských vězňů mimo tábor, cestou údajně narazili na mršinu koně. Vězni pak Deye požádali, zda si mohou kus masa odříznout a pronést zpět do tábora, což jim povolil, byť mu v případě odhalení hrozil přísný trest.

Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu a pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 000 lidí. Ve Stutthofu byli vězněni mimo jiné Poláci, sovětští váleční zajatci a Židé, kteří zde byli systematicky zabíjeni, v táboře byla i plynová komora.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám