Článek
Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením Sociálnědemokratickou stranou chtěla, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) i po reformě této agentury EU. Zmíněné směrnice se týkají například obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.
Odpůrci, mezi nimiž je populistická Dánská lidová strana, ale namítali, že pokračování spolupráce s Europolem je možné i bez uvedených změn, například uzavřením paralelních dohod.
Premiér Rasmussen už uznal "jasné" vítězství odpůrců přijetí evropských směrnic a nařízení. "Je to jasné ne. Zcela respektuji rozhodnutí Dánů," uvedl Rasmussen. Obyvatelé Dánska podle něj měli "strach, že ztratí kontrolu" nad svým osudem.
Nic o přistěhovalcích
Vláda zdůrazňovala, že změny se netýkají 18 bodů legislativy EU spadajících pod unijní politiku v oblasti práva a vnitřních věcí, včetně citlivé otázky přistěhovalectví a azylových zákonů. Kodaň se díky těmto výjimkám kupříkladu nemusí podílet na systému přerozdělení uprchlíků.
Kritici změn ovšem poukazovali na to, že jakmile občané schválí právo parlamentu zrušit některé výjimky Dánska týkající se justiční a bezpečnostní politiky EU, další vlády již nebudou žádná referenda o přistupování k dalším směrnicím EU pořádat.