Článek
Termín dalšího kola jednání se zatím v médiích neprobíral, místo ale ano. USA a Ukrajina navrhovaly Vatikán, to ale Rusko odmítlo. Americký vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg pak zmínil Ženevu, Lavrov ale prohlásil, že v „Istanbulu je hezky“.
Ve středu se pak šéf ruské diplomacie rozhovořil o tom, s čím na eventuální další kolo rozhovorů zástupci Moskvy pojedou.
Rusko za jeden z důvodů své vojenské agrese vůči Ukrajině označuje diskriminaci, kterou podle něj po roce 2014 uplatňovala vláda v Kyjevě vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu. Lavrov podle agentury TASS uvedl, že požadavek na zrušení „diskriminačních zákonů“ bude součástí dalšího kola přímých rozhovorů. „Ruský jazyk, kultura, tradice a ruskojazyčná média jsou na Ukrajině přísně zakázány,“ poznamenal.
Argumentování Chartou OSN
Šéfovi ruské diplomacie se také nelíbí, že Ukrajina má zákon, který na ukrajinském území výslovně zakazuje činnost ruské pravoslavné církve.
Ta otevřeně podporuje kroky Kremlu a její patriarcha Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině. Moskva v tomto kroku ale podle Lavrova spatřuje „hrubé porušení Charty OSN“, podle níž jsou státy povinny zajistit lidská práva bez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk a náboženství.
Lavrov se odvolal na Chartu OSN také ohledně respektování územní celistvosti Ukrajiny, jejíž část Rusko okupuje. „Podle Charty je nutné respektovat územní celistvost všech států, jejichž vlády neporušují princip sebeurčení národů, a proto zastupují veškeré obyvatelstvo žijící na daném území,“ poznamenal ministr.
„Zastupuje snad kyjevský režim, který po státním převratu v únoru 2014 rozpoutal válku proti vlastnímu lidu, obyvatelstvo Krymu a zastupoval po převratu obyvatelstvo Krymu, jihovýchodu a východu Ukrajiny? Samozřejmě že ne,“ uvedl šéf ruského ministerstva zahraničí.
„Považujeme za naprosto nepřijatelné, aby Západ, stejně jako šéfové sekretariátu OSN a dalších mezinárodních struktur kladli důraz na princip územní celistvosti, a přitom zcela ignorovali ustanovení o právu národů na sebeurčení,“ řekl.
Ukrajina opakovaně ujišťuje, že je připravena k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Moskva ale klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na něž si kromě Krymu Rusové také činí nárok. Jde o Doněckou, Záporožskou, Chersonskou a o Luhanskou oblast, které sice z velké části kontrolují ruské síly, ale ukrajinské jednotky stále bojují o udržení zbývajících částí regionů.
