Hlavní obsah

Brusel zasáhne proti verdiktu z Polska

9. 10. 2021, 12:02 • Aktualizováno 9. 10. 2021, 12:25
Michal Mocek, Právo, ČTK, mcm, PM, jem

Rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva je hluboce znepokojující. Evropská komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. Tak v pátek reagovala na čtvrteční verdikt polského ústavního soudu šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Odpůrci polské vlády tvrdí, že Varšava tak zahajuje odchod země z Unie.

Foto: Profimedia.cz

Budova polského ústavního soudu

Článek

„Dala jsem pokyn službám Komise, aby (verdikt) důkladně a rychle prozkoumaly. Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v EU, stejně jako občané dalších zemí,“ tvrdila von der Leyenová, podle níž Komise udělá vše, aby dodržování unijních smluv v Polsku zajistila.

Vzkaz z Francie a Německa

K výnosu polského ústavního soudu se v pátek ve společném prohlášení vyjádřily Francie a Německo. Ministerstva zahraničí obou zemí podle agentury Reuters uvedla, že se musí Polsko plně a bez výhrad podřídit pravidlům Evropské unie.

Nejde jen o morální, ale i právní závazek
vzkaz Německa a Francie Polsku

„Připomínáme vám, že členství v Evropské unii jde ruku v ruce s úplným a bezpodmínečným dodržováním společných hodnot a pravidel. Je na každém členském státu, a tedy i na Polsku, jež v EU zaujímá důležité místo, aby tato pravidla a hodnoty dodržovalo. Nejde jen o morální, ale i právní závazek,“ vzkázaly Francie a Německo Polsku.

„Máme stejná 
práva jako jiní“

Polský verdikt se dotýká vztahu mezi unijním a národním právem, což je ožehavý a dosud plně nevyřešený problém pro všechny země Unie. Výsledek nynějšího sporu o vztah mezi unijním a polským právem tak bude mít dopad na všechny země EU a jejich právní systémy.

Základní smlouvy o EU odporují naší ústavě, rozhodl polský ústavní soud

Evropa

Polský ústavní soud rozhodl, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě. Tím zpochybnil, že unijní právo je obecně nadřazeno polskému. Podle soudu totiž ani členství v Unii, ani fakt, že Varšava podepisovala smlouvy o jejím fungování, neznamená, že Polsko tím předalo soudům EU nejvyšší právní pravomoci a Unii svou suverenitu.

Je ve hře polexit?

„Verdikt ústavního soudu potvrdil, co doslova vyplývá z obsahu ústavy Polské republiky. A konkrétně to, že ústavní právo má přednost před jinými zdroji práva,“ zdůraznil premiér Ma­teusz Morawiecki. Soud se vztahem obou práv zabýval z podnětu jeho vlády.

Premiér také na Facebooku napsal, že k podobným závěrům jako polský ústavní soud došly i justiční orgány v jiných zemích EU. „Máme stejná práva jako jiné země. Chceme, aby ta práva byla respektována,“ dodal.

Verdikt polského soudu vyvolal vlnu kritických prohlášení na polské i evropské politické scéně. „Sedmého října začal pro Polsko polexit (odchod z EU),“ prohlásil Tomasz Grodzki, šéf polského Senátu, z opoziční Občanské platformy.

Polsko odmítá předběžná opatření soudu EU jako protiústavní

Evropa

Totéž tvrdili i bývalí předsedové polského ústavního soudu Ewa Letowská a Andrzej Zool. „Ústavní soud zeširoka otevřel Polsku bránu vedoucí z EU, současná polská moc se stala rukojmím vlastní pýchy,“ prohlásila Letowská, zatímco Zool řekl, že soud „v podstatě rozhodl o vystoupení Polska z EU“. Zpo­chyb­ňování rozhodnutí soudu EU podle něj „znamená, že do Unie již nepatříme“. Morawiecki naopak ujistil, že Polsko v EU je a odcházet z ní nemíní.

Opoziční polský list Gazeta Wyborcza postrašil čtenáře, že „po čtvrtečním verdiktu je jisté, že proud unijních peněz mířící do Polska bude vysychat“. Donald Tusk, polský expremiér a bývalý šéf Evropské rady, svolal na neděli do centra Varšavy „všechny, kteří chtějí bránit evropské Polsko“. „Jedině společně je můžeme zastavit,“ napsal na Twitteru.

Reklama

Související témata:

Výběr článků