Článek
„Dala jsem pokyn službám Komise, aby (verdikt) důkladně a rychle prozkoumaly. Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v EU, stejně jako občané dalších zemí,“ tvrdila von der Leyenová, podle níž Komise udělá vše, aby dodržování unijních smluv v Polsku zajistila.
Vzkaz z Francie a Německa
K výnosu polského ústavního soudu se v pátek ve společném prohlášení vyjádřily Francie a Německo. Ministerstva zahraničí obou zemí podle agentury Reuters uvedla, že se musí Polsko plně a bez výhrad podřídit pravidlům Evropské unie.
Nejde jen o morální, ale i právní závazek
„Připomínáme vám, že členství v Evropské unii jde ruku v ruce s úplným a bezpodmínečným dodržováním společných hodnot a pravidel. Je na každém členském státu, a tedy i na Polsku, jež v EU zaujímá důležité místo, aby tato pravidla a hodnoty dodržovalo. Nejde jen o morální, ale i právní závazek,“ vzkázaly Francie a Německo Polsku.
„Máme stejná práva jako jiní“
Polský verdikt se dotýká vztahu mezi unijním a národním právem, což je ožehavý a dosud plně nevyřešený problém pro všechny země Unie. Výsledek nynějšího sporu o vztah mezi unijním a polským právem tak bude mít dopad na všechny země EU a jejich právní systémy.
Základní smlouvy o EU odporují naší ústavě, rozhodl polský ústavní soud
Polský ústavní soud rozhodl, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě. Tím zpochybnil, že unijní právo je obecně nadřazeno polskému. Podle soudu totiž ani členství v Unii, ani fakt, že Varšava podepisovala smlouvy o jejím fungování, neznamená, že Polsko tím předalo soudům EU nejvyšší právní pravomoci a Unii svou suverenitu.
Je ve hře polexit?
„Verdikt ústavního soudu potvrdil, co doslova vyplývá z obsahu ústavy Polské republiky. A konkrétně to, že ústavní právo má přednost před jinými zdroji práva,“ zdůraznil premiér Mateusz Morawiecki. Soud se vztahem obou práv zabýval z podnětu jeho vlády.
Premiér také na Facebooku napsal, že k podobným závěrům jako polský ústavní soud došly i justiční orgány v jiných zemích EU. „Máme stejná práva jako jiné země. Chceme, aby ta práva byla respektována,“ dodal.
Verdikt polského soudu vyvolal vlnu kritických prohlášení na polské i evropské politické scéně. „Sedmého října začal pro Polsko polexit (odchod z EU),“ prohlásil Tomasz Grodzki, šéf polského Senátu, z opoziční Občanské platformy.
Polsko odmítá předběžná opatření soudu EU jako protiústavní
Totéž tvrdili i bývalí předsedové polského ústavního soudu Ewa Letowská a Andrzej Zool. „Ústavní soud zeširoka otevřel Polsku bránu vedoucí z EU, současná polská moc se stala rukojmím vlastní pýchy,“ prohlásila Letowská, zatímco Zool řekl, že soud „v podstatě rozhodl o vystoupení Polska z EU“. Zpochybňování rozhodnutí soudu EU podle něj „znamená, že do Unie již nepatříme“. Morawiecki naopak ujistil, že Polsko v EU je a odcházet z ní nemíní.
Opoziční polský list Gazeta Wyborcza postrašil čtenáře, že „po čtvrtečním verdiktu je jisté, že proud unijních peněz mířící do Polska bude vysychat“. Donald Tusk, polský expremiér a bývalý šéf Evropské rady, svolal na neděli do centra Varšavy „všechny, kteří chtějí bránit evropské Polsko“. „Jedině společně je můžeme zastavit,“ napsal na Twitteru.