Článek
Prezident v den výročí pádu zdi uvedl, že se do Berlína vydal hned ráno, jakmile uslyšel o masivním pohybu východních Němců do západní části města. Tehdy 34letý poslanec zamířil s dalšími tehdejšími kolegy přímo k Braniborské bráně, kde, jak napsal, „byli nadšené davy oslavující vznikající otvor ve zdi“.
„Pak jsme zamířili k přechodu Checkpoint Charlie, abychom viděli východní část města, a konečně se vrhli na tu zeď,“ uvedl Sarkozy s tím, že kus zdi uštípl.
Prezident doplnil, že i nastalá noc byla plná vzrušení ze sjednocení, konce studené války a začátku svobodné éry v Evropě. „Je to stále ta svoboda, kterou v Evropě bráníme a oslavujeme 20 let poté,“ doplnil Sarkozy.
Před 20 lety padla berlínská zeďVideo: ČTK
Historici Sarkozyho tvrzení zpochybňují
Mnozí historikové a svědkové tehdejších událostí se podle agentury AFP shodují, že v průběhu 9. listopadu se nedalo tušit, že zeď se otevře. Jak vyplývá z archivních informací, člen berlínského komunistického politbyra Günther Schabowski oznámil otevření hranic Německé demokratické republiky se Spolkovou republikou a západním Berlínem v ten den až večer. Pro všechny to bylo překvapení.
Sarkozyho tvrzení zpochybňuje i svědectví jeho stranického kolegy Juppého, který je v současnosti starostou města Bordeaux. Na stránkách radnice se sice také uvádí, že byl v Berlíně 9. listopadu, v odvysílaném rozhovoru pro televizní stanici TV5 ale řekl, že do Západního Berlína dorazil 10. nebo 11., tedy v době, kdy televizní záběry z ohromujících událostí u zdi již dávno obletěly svět.
Ve své knize La Tentation de Venise (Benátské pokušení) z roku 1993 se Juppé zmiňuje, že se do Berlína dostal dokonce až 16. listopadu. Nejmenovaná fotografka, která delegaci RPR tehdy doprovázela do Berlína, podle AFP řekla, že Sarkozy a Juppé tam rozhodně nebyli 9. listopadu.
