Článek
„Belgie v posledních měsících vyhostila ze země desítky takzvaných ruských diplomatů,“ prohlásil De Croo podle belgického listu „Byli to špioni? Jednoznačně ano,“ dodal.
Dodal, že když Belgie vydá jakoukoli zprávu ohledně Ruska, tak Moskva velmi často zahájí kybernetické útoky proti webovým stránkách belgické vlády.
„Pokud se postavíme Rusku, tak víme, že se naše webové stránky velmi často stanou v následujícím hodinách terčem kybernetického útoku,“ prohlásil belgický premiér a připomněl, že Rusko v minulosti vedlo proti Belgii četné dezinformační kampaně.
Jsme centrem ruské špionáže a vláda s tím nic nedělá, stěžují si rakouské tajné služby
„Například když probíhalo pátrání po Jürgenu Coningsovi, měly naše bezpečnostní služby podezření na organizované dezinformační kampaně,“ uvedl De Croo. Conings je podle belgického listu bývalý voják z povolání, který během koronavirové pandemie vyhrožoval v roce 2021 virologům a belgické vládě.
Nejvíce ruských satelitů
Podle belgického listu, který odkazuje na průzkum deníku De Tijd, nikde nemá Rusko v Evropě tolik satelitních komunikačních zařízení, která slouží k předávání citlivých informací zpět do Ruska jako na budovách ruského velvyslanectví v Belgii.
Na střeše budovy velvyslanectví v Uccle je podle listu umístěno nejméně 17 satelitních antén a několik dalších antén a komunikačních zařízení, která mohou být využívána jak pro komunikaci, tak pro špionáž.
De Croo se v rozhovoru rovněž věnoval belgické pomoci Ukrajině. „Je to (ruský prezident Vladimir) Putin, kdo platí. Belgie ve skutečnosti našla chytré řešení: Rusko má v Belgii zmrazená aktiva v hodnotě stovek miliard (bilionů korun) a pomoc na Ukrajině se platí z daní z těchto peněz. Pomoc tedy není financována belgickými daňovými poplatníky,“ zakončil.
Estonsko zatklo ruského profesora podezřelého ze špionáže pro Moskvu
