Hlavní obsah

EU není připravena na jednání o míru, řekl Peskov

Evropská unie zdaleka není připravena vystupovat jako prostředník v případném mírovém procesu mezi Ruskem a Ukrajinou, neboť se mnohem více soustředí na pokračování války než na urovnání. Prohlásil to v úterý na pravidelné tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Foto: Ramil Sitdikov, Reuters

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov

Článek

Kremelský mluvčí podle ruské státní agentury TASS reagoval na dotaz novináře ohledně možnosti, že by se do vyjednávání o Ukrajině vložila jako prostředník EU, když jednání pod vedením USA nepřinesla žádný průlom.

„Tak zaprvé, zahájit zprostředkovatelské úsilí tím, že Rusku předložíte nějaké podmínky, je asi nelogické a nesprávné. A pro nás je to samozřejmě nepřijatelné,“ řekl Peskov. „Ale co je hlavní a co zatím vidíme: Evropané se mnohem raději soustředí na pokračování války než na mírová jednání,“ poznamenal.

Lídři Británie, Francie a Německa totiž po nedělním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně uvedli, že podporují jeho návrh na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem.

Premiéři Keir Starmer, Friedrich Merz a francouzský premiér Emmanuel Macron spolu se Zelenským ve společném prohlášení uvedli, že Evropa by měla hrát v případných mírových jednáních důležitou roli a nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.

Evropský pětibodový plán

Prvním je zastavení bojů a odsouhlasení úplného příměří mezi oběma stranami konfliktu.

Druhým výchozím bodem pro jednání by pak měla být současná „linie kontaktu“ mezi ukrajinskou a ruskou armádou.

Třetí podmínkou jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Ty by měly vycházet ze závazků učiněných v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži v lednu 2026. To zahrnuje i nasazení mnohonárodních sil.

Dalším požadavkem je, že zmrazené ruské prostředky zůstanou v současném stavu, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku a nenahradí Ukrajině válečné škody.

A posledním bodem je, že jakákoli dohoda musí chránit evropské bezpečnostní zájmy. Prvky jakéhokoli jednání týkajícího se EU a NATO by vyžadovaly souhlas EU a jejích členských států respektive spojenců NATO.

Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová koncem května varovala před pádem do ruské „pasti“ tím, že se bude diskutovat o tom, kdo by měl Unii v případných rozhovorech s Moskvou zastupovat. Poznamenala také, že EU nikdy nebude nestranným zprostředkovatelem případných mírových jednání, protože stojí na straně Ukrajiny.

Výběr článků

Načítám