Článek
Ve čtvrtek schválený materiál by měl být od podzimu podkladem pro práci nové Evropské komise. Přijetí strategie na summitu předchází napjatě očekávané diskusi šéfů států a vlád o přeobsazení klíčových unijních postů, tedy v zásadě o tom, kdo bude tuto strategickou agendu prakticky realizovat.
„Evropa musí být místem, kde se lidé cítí bezpeční a svobodní,“ uvádí materiál. V části o bezpečnosti například zdůrazňuje potřebu funkční kontroly vnějších hranic, která je předpokladem zajištění bezpečnosti, vlády práva a vůbec fungování Unie. Dokument také připomíná nutnost najít zatím stále neexistující shodu mezi státy EU na budoucí podobě migrační a azylové politiky s tím, že v této věci se zdůrazňuje potřeba shody založené na rovnováze mezi odpovědností a vzájemnou solidaritou mezi členskými státy EU.
V části týkající se energetiky stojí, že členské státy si samy mohou rozhodovat o svém „energetickém mixu“, tedy o tom, z jakých zdrojů chtějí uspokojovat svou spotřebu energie. „Unie zrychlí svůj přechod k obnovitelným zdrojům, zvýší úspory energií, sníží závislost na vnějších zdrojích, bude diverzifikovat své dodavatele,“ uvádí agenda. Materiál také připomíná, že podobný přechod bude znamenat přechodné krátkodobé náklady, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost sociální problematice.
Lídři zemí EU se také jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska Preben Aamann.
Postihy, které Brusel prodlužuje již podeváté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické oblasti. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Evropští lídři by podle návrhu závěrů čtvrtečního summitu rovněž měli zopakovat výzvu, aby Moskva bezpodmínečně propustila ukrajinské námořníky i lodě zadržené loni v listopadu v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Kriticky se také vyjádří k rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vydávat ruské pasy lidem z ukrajinských oblastí obsazených separatisty.