Článek
Rada bezpečnosti má vedle pěti stálých (Spojené státy, Británie, Francie, Rusko, Čína) deset nestálých členů, kteří jsou voleni představiteli 193 členských zemí OSN vždy na dva roky. Každý rok se mění jedna pětice, přičemž nově zvolení členové budou v radě zasedat od začátku příštího roku.
Mandáty jsou rozdělené do regionálních skupin, aby bylo zajištěno zastoupení různých částí světa. Středeční volba přinesla mimo jiné souboj Kanady, Irska a Norska o dvě „západní” místa, z něhož odešla vítězně dvojice evropských zemí. Agentura AP uvádí, že Kanada ve snaze stát se členem RB OSN neuspěla podruhé za sebou, výsledek označuje za „ránu pro kanadského premiéra Justina Trudeaua”.
Indie a Mexiko byly jedinými kandidáty na volné posty patřící Asii a Latinské Americe, ovšem i v takovýchto případech musí kandidující zemi podpořit alespoň dvě třetiny Valného shromáždění OSN. Indie nakonec dostala 184 hlasů a Mexiko 187.
Bez jasného vítěze zůstal ve středu souboj o africké křeslo mezi Keňou a Džibutskem, velvyslanci zemí z celého světa tak budou muset dnes ve volbě pokračovat.
Rada bezpečnosti je jediným orgánem OSN, který může vytvářet právně závazná rozhodnutí. Může uvalovat sankce či dát souhlas k zahájení války a získání členství bere řada zemí jako nejvyšší možný úspěch, píše AP. Stálí členové rady mají právo vetovat jakékoli opatření.
I do procesu volby nových členů se promítla preventivní opatření kolem šíření koronaviru. Diplomati do prostor Valného shromáždění OSN v New Yorku vstupovali v rouškách a v přidělených časových intervalech, aby se předešlo vzniku větších skupin. OSN od března funguje převážně ve virtuálním prostoru a její generální tajemník António Guterres pracovníkům nařídil práci z domu až do konce července.