Článek
„Naším cílem je studovat Rusko z různých úhlů pohledu – jeho ekonomiku, společnost, elity, zahraniční politiku – abychom se kriticky podívali na to, co Rusko udělalo nám i světu,“ řekl profesor Maksym Jakovljev, spoluzakladatel programu na Kyjevsko-mohyljanské akademii, jedné z nejstarších a nejprestižnějších ukrajinských univerzit.
„Zkoumáme, jak ohrožuje globální stabilitu, jak dlouhodobě podkopává mezinárodní bezpečnostní architekturu a jak nadále funguje jako imperiální mocnost,“ doplnil podle portálu Kyiv Independent.
Aby Jakovljev a jeho kolegové sestavili tento program, prozkoumali nejen výuku rusistiky v zahraničí, ale obrátili se také na pracovníky nevládních organizací, exilové členy různých ruských skupin a dokonce i ukrajinské tajné služby ohledně toho, co by měl moderní studijní program rusistiky zahrnovat.
Mezi první podporovatele programu patřil Roman Steblivskyj, politický expert Rady pro ekonomickou bezpečnost Ukrajiny, nezávislé instituce se sídlem v Kyjevě, která má v současné době za úkol identifikovat sankce oslabující ruský vojensko-průmyslový komplex.
„Hlavním úkolem ukrajinských institucí je poskytovat přesná analytická data o Rusku, aby západní partneři mohli v této oblasti efektivně jednat,“ řekl podle portálu Steblivskyj.
Zbavit zahraniční katedry rusofilie
Kurz programu rusistiky na Kyjevsko-mohyljanské akademii zahrnuje vše: od mocenské dynamiky a ekonomiky Ruska až po propagandu a postsovětskou zahraniční politiku – ale jedna věc nápadně chybí: humanitní vědy.
„Bylo nám doporučeno, abychom se nepouštěli do hlubokého studia ruských dějin a literatury, protože by to mohlo vést do pasti, v níž se ocitlo mnoho zahraničních programů rusistiky,“ vysvětlil Jakovljev. Podle něj mnoho takových programů má tendenci číst literární díla „mimo“ optiku ruských dějin agrese.
Ačkoli jejich program neklade důraz na humanitní vědy tak, jak to dělá mnoho tradičních programů rusistiky, Jakovljev a jeho kolegové doufají, že to vyvolá zúčtování s dlouhodobou rusofilií, která prostupuje mnoha programy slavistiky po celém světě.
„Doufejme, že se (programy rusistiky v zahraničí) začnou odklánět od tohoto zaměření na lásku k ‚velké ruské literatuře‘ k zaujmutí kritičtějšího postoje k porozumění Rusku,“ řekl.
„Věříme, že Ukrajinci mají jedinečnou výhodu ve svých zkušenostech s jednáním s Ruskem – a doufáme, že tuto výhodu proměníme v úspěšný a relevantní program,“ uzavřel Jakovljev.
