Článek
Hlídka začíná každý den v pět hodin večer a končí druhý den v sedm ráno. Během služby úředníci vypracovávají zprávu shrnující noční události. Ta je pak předána dánské vládě. Informoval o tom deník Politiken.
Ministerstvo zahraničí podle svých slov podniklo kolektivní úsilí, aby bylo informováno o Trumpovi a mělo možnost pohotově reagovat. Mezi Spojenými státy a Dánskem totiž existuje velký časový posun, který se pohybuje od šesti do dvanácti hodin v závislosti na území.
„Spojenectví jsou založena na společných hodnotách a společném vnímání hrozeb. Trump s námi nesdílí ani jedno z toho a já bych řekl, že to nesdílí ani s většinou Evropanů,“ řekl deníku Guardian bývalý hlavní analytik dánské obranné zpravodajské služby Jacob Kaarsbo.
Napětí mezi Kodaní a Washingtonem se vystupňovalo už v minulosti, zejména v roce 2019, kdy Trump poprvé veřejně projevil zájem Grónsko. Chtěl ho odkoupit a později kvůli odmítavé reakci dánské vlády zrušil plánovanou státní návštěvu.
Na počátku Trumpovo druhého funkčního období se šéf Bílého domu opět začal o ostrov zajímat. S dalšími představiteli USA chtěl začlenit Grónsko do americké sféry vlivu pomocí podobné dohody, kterou Spojené státy využívají k udržování úzkých vztahů s některými tichomořskými ostrovními státy, jako Mikronésie nebo Marshallovy ostrovy.
