Hlavní obsah

Dánové našli v Iráku chemické granáty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

KODAŇ/WASHINGTON

Podle prvních testů 36 minometných granátů, které v pátek v jižním Iráku nalezli dánští příslušníci koaličních jednotek a islandštní odborníci na munici, obsahují zpuchýřující plyn. Oznámila to v sobotu dánská armáda s tím, že jde o munici starou přinejmenším deset let.

Foto: Techmania Science Center

Člověk a zvíře je jednou z nových populárně-vzdělávacích expozic, které se představí v "nové" Techmanii.

Článek

"Všechny přístroje ukázaly údaje, které se týkají stejného typu chemické látky, a to zpuchýřujícího plynu," uvedlo operační velení dánské armády na své webové stránce. "Toto však nebude potvrzeno, dokud nebudou známy výsledky konečných testů," upozornilo zároveň. Výsledky těchto závěrečných zkoušek by mohly být k dispozici do dvou dnů.

Podle dánské armády byly granáty ráže 120 mm zahrabány v suché zemi 20 kilometrů od Kurnahu na jihu země v britské zóně nejméně deset let. Na místě bych jich mohlo být zakopáno dalších sto.

Granáty jsou asi z války s Íránem

Americký generál Mark Kimmitt na tiskové konferenci v Bagdádu sdělil: "Většina z nich byla zabalena v plastikových pytlích, z některých prosakovala tekutina." Granáty byly plněné zatím neznámou tekutinou.

Podle jeho vyjádření může jít o munici z irácko-íránské války.

Podle jeho vyjádření může jít o munici z irácko-íránské války. Tyto zakázané zbraně, o nichž bývalý irácký prezident Saddám Husajn tvrdil, že již byly zničeny, požívala irácká armáda ve válce proti Íránu v letech 1980-1988, během níž zahynulo 200 000 Íránců.

Jsou to první chemické zbraně, které byli nalezeny v Iráku.  Právě obava z jejich existence byla hlavním argumentem prezidenta George Bushe pro zahájení války proti iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

Rusové prý dodávali zbraně Iráku

Spojené státy získaly důkazy, že ruské firmy ilegálně dodávaly režimu svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husajna vyspělé vojenské technologie. Tvrdí to podle agentury AFP vysocí američtí představitelé, aniž by uvedli dobu dodávek.

USA mohou dokázat, že zakázané technologie, zejména zařízení na rušení telekomunikačního spojení a zařízení na noční vidění dodaná z Ruska, byla použité proti americkým jednotkám během loňské války v Iráku. Tyto důkazy získaly koaliční jednotky jak během bojových operací, tak později po pádu Saddámova režimu.

Jde o velmi obtížné téma a nikdy jsme z ruské strany nedostali dostatečně uspokojivá vysvětlení ohledně důkazů, jež jsme získali za války," prohlásil americký vysoký představitel před novináři ve Washingtonu.

Jde o velmi obtížné téma a nikdy jsme z ruské strany nedostali dostatečně uspokojivá vysvětlení ohledně důkazů, jež jsme získali za války," prohlásil americký vysoký představitel před novináři ve Washingtonu.

Blair: Zbraně hromadného nemusíme nalézt

Britský premiér Tony Blair v neděli připustil, že zbraně hromadného ničení, které údajně vlastnil režim svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husjana, se nikdy nepodaří nalézt. "V zemi, která je rozlohou dvakrát větší než Británie, nemusí překvapit, když se nepodaří ukrytý materiál nalézt," řekl Blair v rozhovoru pro televizní stanici BBC.

"Hledali jsme Saddáma Husjana, který byl v neustálém pohybu a o kterém jsme měli přijatelné informace..., a přesto to trvalo šest měsíců, než jsme ho dopadli," dodal.

Na otázku, zda se zmýlil, pokud jde o hrozbu údajných iráckých zbraní hromadného ničení, jejichž existenci udávaly Spojené státy i Británie jako hlavní důvod, proč je nutné vojensky zasáhnout proti Bagdádu, Blair prohlásil, že "teď takovou věc není možné říci". "To, co lze říci, je, že jsme dostali zpravodajské informace o Saddámových programech a o jeho zbraních a že jsme následkem toho reagovali," řekl Blair. "Odpověď zní - nevím," dodal nakonec.

Opět připomenul, že skupina zbrojních inspektorů vyslaná po loňské válce do Iráku objevila "hromadu důkazů o tajných operacích, které měly být oznámeny OSN, celou síť". "V tuto chvíli nelze s definitivní platností říct, o co šlo, ale "máme právo zeptat se, jaký zájem mohl mít Saddámův režim na tom, aby tyto mechanismy skrýval, když tvrdil, že nemá co tajit," zdůraznil Blair.

ČTK

Moskva ale hned po zahájení válečných operací v Iráku označila taková obvinění za naprosto nepodložená a neoprávněná.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám