Článek
Čínský tým z Nankingského výzkumného institutu elektronických technologií, který platformu vyvinul, tvrdí, že čínská armáda jej už nasadila, informoval magazín Newsweek. Podle předního čínského výzkumného a vývojového centra využívá technologii schopnou propojit senzory ze vzduchu, moře, vesmíru i země.
Šéf čínských výzkumníků Li Sü-tung uvedl, že systém dokáže sledovat až tisíc přilétajících střel současně a dokáže sjednotit jejich sledování, vyhodnocení a varování do jednoho celku.
Pokud by se potvrdila plná funkčnost platformy, šlo by o první systém protivzdušné obrany s globálním dosahem na světě, který funguje ještě před tím, než se americká výroba systému Golden Dome vůbec rozběhla.
Americký prezident Donald TRump při představování systému Golden Dome (Zlatá kopule)
Projekt Golden Dome v hodnotě 175 miliard dolarů (zhruba 3,64 bilionu korun), oznámil Trump letos v květnu. Uvedl tehdy, že jeho cílem je posílit americkou protiraketovou obranu. „Nasadí technologie nové generace na souši, na moři i ve vesmíru, včetně vesmírných senzorů a stíhaček,“ poznamenal.
Pandořinu skříňku nakonec otevřeli Číňané
Mluvčí čínského ministerstva obrany Čang Siao-kang tehdy varoval, že „Golden Dome otevře Pandořinu skříňku“. „Toto opět dokazuje, že žádná země neudělala v militarizaci vesmíru a jeho přeměně na bojiště více než USA,“ řekl v době, kdy nankingský tým už dávno pracoval na čínské obdobě amerického systému.
Newsweek v souvislosti s novým čínským systémem uvedl, že Peking disponuje jednou z největších raketových flotil na světě a v oblasti hypersonických raketových technologií – manévrovatelných zbraní, které se pohybují více než pětkrát rychleji než zvuk – už předstihl Washington.
Podle Newsweeku fungující čínský globální obranný systém by mohl znevýhodnit americké síly zejména v souvislosti se stupňujícím se napětím v Asii a Tichomoří, především čínskými nároky na Tchaj-wan.
Trump v květnu slíbil, že Golden Dome bude „plně funkční“ do ledna 2029, kdy má opustit prezidentský úřad. Podle amerického náčelníka štábu pro kosmické operace Chance Saltzmana se ale americká platforma tehdy „teprve plánovala“.
