Trumpova Zlatá kopule do tří let nebude, je navíc ekonomicky neúnosná

„Oficiálně jsme zvolili architekturu toho špičkového systému, kdy se rozmístí technologie příští generace na pevnině, v moři i ve vesmíru včetně senzorů v kosmu a interceptorů,“ řekl v květnu Trump. Systém Zlatá kopule podle něj poskytne „skoro stoprocentní“ ochranu území USA a Kanady.

Má se propojit se současnými obrannými systémy a měl by být plně operační před koncem Trumpova druhého funkčního období. „Budeme to mít hotové asi za tři roky,“ řekl prezident s tím, že vybudování robustního systému vyjde na 175 miliard dolarů. Kvůli tomu byl zřízen nový odbor amerických kosmických sil, který vede jejich náměstek Michael Guetlin, stojí ve zprávě Missile Defense.

O systému schopném ochránit zemi před jakýmkoli útokem ze vzduchu - balistickými raketami, hypersonickými zbraněmi a střelami s plochou dráhou letu hovořil Trump už v lednu, tehdy ještě bez jména inspirovaného izraelským systémem Železná kopule. Problém je, že Železná kopule má za úkol něco úplně jiného - chránit Izrael před raketami krátkého doletu.

Spuštění systému Golden Dome do tří let oznámil Trump v květnu, byť už v březnu přitom nejmenovaný představitel Pentagonu uvedl, že jen zbraně rozmístěné ve vesmíru se budou vyvíjet pět až sedm let.

Ukazuje se však, že nic není zas tak žhavé. Náčelník štábu pro kosmické operace Chance Saltzman řekl v dubnu na 40. Kosmickém symposiu: „Nejsme ničemu blízko. Plánujeme. Díváme se, jaké by mohly být zdroje, který program je dost daleko vyvinut, že by mohl do systému přispět.“

Dodal, že se nehledají dokonalá řešení (taková by se nikdy ani nenašla), ale plánuje se využít ty obranné schopnosti, které už jsou k dispozici. Snahou je propojit různé stávající systémy. „Myslím, že je lepší přemýšlet o kopuli jako o systému systémů. Některé jsou už ve vývoji, jako senzory pro sledování hrozeb. Jiné ne, jako například v kosmu rozmístěné interceptory.“

Klíčovou roli ale mají hrát právě antirakety rozmístěné v kosmu, protože právě ty by měly být schopné ničit nepřátelské balistické rakety v době, kdy teprve stoupají, zatímco stávající systémy je ničí až při návratu do atmosféry. Zlatá kopule trochu připomíná Reaganovu Strategickou obrannou iniciativu (SDI) z roku 1983.

Vynést antirakety do vesmíru a zasáhnout jimi vzlétající balistické rakety je podle viceprezidenta firmy Lockheed Martin pro strategie a vývoj v kosmickém oddělení Jeffa Schradera „z fyzikálního hlediska docela zapeklitý problém“. Řešit se však dá.

Podobně to vidí Ed Zoiss, který má na starosti kosmické systémy ve firmě L3Harris. Podle něj je probléme hlavně v první urychlovací fázi interceptoru. I on ale říká: „Technologie existují.“

Problém je v ekonomické oblasti. I když bude v kosmu tisíc interceptorů, bude pro útočníka snadné ho relativně levně přehltit vypuštěním balistických raket ze země. Tisícovka interceptorů není žádné číslo vycucané z prstu. Podle Todda Harrisona z American Enterperise Institute, by bylo potřeba mít v kosmu asi 950 interceptorů na oběžné dráze, aby se dala zničit jedna raketa bez ohledu na to, odkud by byla vypuštěna. Je třeba pokrýt plochu skoro celé planety, protože balistické rakety lze vypouštět i z moře. Na salvu deseti raket by bylo třeba mít 9500 interceptorů

„Výsledkem by mohl být systém, který může účinně odrazit útok Severní Koreji nebo Íránu, ale bude málo účinný při likvidaci střel z Číny nebo z Ruska. Čína má podle něj 350 mezikontinentálních balistických raket a Rusko 306 bez započítání raket vypouštěných z ponorek.

Větší smysl dává propojení stávajících systémů, i když i to je olbřímí úkol. Kooperovat mají systémy protiraketové obrany pozemních sil Patriot a THAAD od firmy Lockheed, námořní Aegis s raketami Standard Missile od RTX a rakety GMD ale i GMD, jichž je 44 na Aljašce a v Kalifornii. Všechny mají přitom spolupracovat s družicemi vybavenými řadou senzorů.

Lockheed Martin, který je mezi 360 oslovenými firmami, už na stránkách věnovaných Zlaté kopuli uvádí, že součástí systému by byly nejmodernější verze raket systému Patriot PAC 3 MSE a rakety systému THAAD, které si už umění předávat data v rámci systému řízení C2BMC. Spolupracovat by měly s družicovým varovným systémem SBIRS i různými typy radarů

L3Harris uvedl, že by mohl zahájit plnou výrobu svých senzorů pro sledování raket s názvem HBTSS. „Doufáme, že u osvědčených věcí zahájíme výrobu,“ řekl Zoiss.

I u pozemních a námořních systémů je problémem rychlé vyčerpání interceptorů, což ukázal už dvanáctidenní střet Íránu s Izraelem, kdy začaly docházet.

Další otázkou je, jestli USA nevyvíjí systém proti už minulé hrozbě. Rusko ničí Ukrajinu množstvím levných dronů Šáhid-136 /Geran 2. Nasazovat proti zbraním za dvacet třicet tisíc dolarů sofistikovanou protiraketovou obranu je nesmysl.

Ukrajinské levné drony navíc dokázaly zničit přes deset ruských letadel včetně strategických bombardéru Tu-22M3 a Tu 95.

Opakování podobné akce nebo její provedení v USA je těžko možné, ale použity by mohly být proti Američany využívaným základnám v Africe nebo na Blízkém východě, kde také letadla volně stojí na ploše nechráněná. Drony jsou skutečně rostoucí hrozbou, před dvěma lety Ukrajina vyráběla 800 000 dronů ročně, letos to bude pět milionů.

Přesto avizování Zlaté kopule může mít cenu přinejmenším v tlaku na Rusko. „Protiraketová obrana je něco, co Rusko nenávidí a vidí jako přímou hrozbu pro svou suverenitu,“ uvedl Harrison. Ruský úder ať první, nebo odvetný by nemusel být úspěšný, což oslabuje pozici Ruska. I Čína dává najevo obavy z programu.

Je to silná karta pro jednání. Jen několik dní poté, co Trump schválil program Golden Dome, řekl, že si přeje jednání o kontrole zbraní s USA i Ruskem: „Omezme výdaje na obranu na polovinu, myslím, že to můžeme udělat.“

Zlatá kopule by tak jako Reaganův program Hvězdných válek mohla sloužit jako páka na Rusko, aby se vrátilo k dodržování odzbrojovacích smluv, a na Čínu, aby se k nim připojila. Reagan přitom program SDI odmítl zrušit připomněl Harrison.