Článek
"Nesmí být pochyb o tom, že moje vláda a Spojené státy si přejí, aby evropský projekt uspěl. Je v našem zájmu, aby Evropa byla silným a životaschopným partnerem, bez ohledu na naše spory," vyložil Bush v Radě EU. Opakovaně mluvil, stejně jako jeho hostitelé, o sdílení hodnot a o zásadním významu těsného americko-evropského partnerství pro dobro celého světa.
Dal nicméně najevo, že Spojené státy mají vážné výhrady k záměru Evropské unie zrušit zbrojní embargo vůči Číně. Na druhé straně podpořil snahu evropských států diplomaticky vyřešit problém kolem íránského jaderného programu a popřel, že by se Spojené státy chystaly v dohledné době Írán napadnout.
K výjimečné události se do belgického hlavního města sjeli nejvyšší představitelé a ministři zahraničí 32 zemí, z nichž většina je členy obou organizací. Českou republiku zastupovali v NATO premiér Stanislav Gross a prezident Václav Klaus; ten se pak zúčastnil i schůzky v sídle Rady EU. Přítomen byl i náměstek ministra zahraničí Vladimír Müller. Ze Slovenska přijeli premiér Mikuláš Dzurinda a ministr zahraničí Eduard Kukan; v NATO byl i prezident Ivan Gašparovič.
Klaus se pochlubil osobním pozváním od Bushe
Klaus před novináři v EU řekl, že ve vztazích mezi Evropou a USA je zapotřebí zdůrazňovat nejen sdílení společných hodnot, ale také společné zájmy. Pochlubil se, že ho Bush osobně pozval na návštěvu USA, která by se měla uskutečnit ve velmi brzké době.
"Různé rozmíšky v jednotlivostech v posledním období vůbec neznamenají narušení hlubšího základu (transatlantických vztahů). To je jednoznačné poselství z dneška," prohlásil Klaus po pětihodinové schůzce NATO.
Bush označil za "směšné" představy, že by se USA chystaly napadnout Írán. Jedním dechem však dodal, že "nelze vyloučit žádnou možnost", pokud se Teherán nezřekne záměru vyvinout jadernou zbraň. Podpořil ovšem snahy Francie, Německa a Británie vyřešit tento problém diplomatickou cestou.
Roztržka USA s Evropou kvůli Iráku má být minulostí
Roztržka mezi částí evropských zemí a USA ohledně americké invaze do Iráku by se podle Bushe měla stát minulostí. "Nyní nastal čas se sjednotit v zájmu míru," zdůraznil. Všech 26 členů NATO vyhlásilo, že se zapojí do výcviku iráckých bezpečnostních sil. Tento jediný hmatatelný výsledek summitu NATO označili pozorovatelé vzápětí za dosti hubený.
Na půdě EU lucemburský premiér a předseda Evropské rady Jean- Claude Juncker oznámil, že EU i USA jsou připraveny uspořádat mezinárodní konferenci o Iráku, pokud o to příští legitimní irácká vláda požádá.
Sdělil dále, že EU a USA žádají, aby byla okamžitě splněna rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyžadující stažení syrských jednotek z Libanonu. Obě strany podle něj rozhodně odsoudily vraždu libanonského expremiéra Rafíka Harírího a žádají, aby byl ustaven mezinárodní tým, který by ji vyšetřil.
Demonstrace a vodní děla
Bush stejně jako v pondělí prohlásil, že na Blízkém východě je mír na dosah ruky a spočívá v soužití Izraele a palestinského státu. Právě na tomto tématu dokazují pozorovatelé nejvýraznější posun americké politiky - Bílý dům neváhá dnes už ukládat úkoly i Izraeli a kritizovat režimy v Egyptě či Saúdské Arábii.
Úterní demonstrace proti Bushově přítomnosti v Bruselu byla sice menší než pondělní, ale hlučnější. Bezpečnostní síly použily vodní děla poté, co po nich účastníci protestu hodili zpoza zátarasu zápalnou bombu. Shromáždění bušili do hrnců, bubnů nebo poklicemi a sborově provolávali "Nejsi tu vítán, Bushi". [celá zpráva]