Hlavní obsah

Budu volit Kerryho, nechci do Iráku

Právo, Lenka Hloušková (Washington)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

WASHINGTON

Písmeno "D" z anglického slova draft (česky odvod) se stává nejčastěji citovanou souhláskou mezi americkou mládeží. Skupina ve věku 18 až 26 let se bojí obnovení povinných odvodů do armády. Nechtějí ani do Afghánistánu, ani do Iráku. "Volíme Johna Kerryho," tvrdí. Právě kandidát demokratů pro listopadové prezidentské volby slíbil, že rozesílání listin s obávaným "D" nikdy nespustí.

Foto: Ivana Kvasnicová
Článek

Návrh povinné vojenské služby koluje v Kongresu od loňska. Budeli zákon Universal National Service Act of 2003 schválen, muži a ženy od 18 do 26 let dostanou na výběr: buď nastoupí na dva roky do zbraně, nebo na civilní službu, tj. do jednotek zajišťujících hranice Spojených států. Vysvobodit je může jen "vážný zdravotní stav".

"Manžel Robert je počítačový inženýr. Když odvody schválí, odstěhujeme se do Kanady," říká Dorra Risingová (24), studentka práv na univerzitě George Washingtona v hlavním městě USA.

Doplňuje, že jde o smutnou rodinnou tradici: "Můj táta utekl ze země před válkou ve Vietnamu. Je to hrozné, jak se historie v krátké době opakuje."

Toho, že by Kanada uzavřela náhle hranice, se nebojí. Tamní občanství podle ní sice s manželem nezískají, ale jako právnička a počítačový specialista budou u severních sousedů vítaní.

Afghánistán, Irák i obranu vlastních hranic probírají na shromážděních před prezidentskými volbami jak kandidát republikánů George W. Bushe, tak jeho soupeř demokrat Kerry.

První jmenovaný o nákladech na Irák mlčí. Vše už přitom daňové poplatníky podle organizace Congress.org stálo 130 miliard dolarů (asi 3,38 biliónu Kč).

Válka s terorismem bude navíc trvat roky. Právě odvody by mise výrazně zlevnily. "Placené profesionály z armády a národní gardy by jednoduše nahradili neplacení smolaři v odpovídajícím věku," shrnuje Risingová.

Souhlasí s ní i její spolužák Michael Seem. "Kerrymu vyčítají, že neví, jak vyřešit Irák. Pro mě je stejně nejdůležitější, že odmítá rozesílat dopisy s krvavým D," tvrdí. Mezi svými známými, studenty vysokých škol, nezná prý ani jednoho ochotného hlasovat pro Bushe.

I současný muž číslo jedna USA se přitom v říjnovém prohlášení Bílého domu vyslovil pro zachování "dobrovolného charakteru vojenské služby". Na rozdíl od Kerryho však mladým případné zastavení odvodů neslíbil.

Rozhodovat o spuštění dopisů "D" bude stejně Kongres, tj. Senát a Sněmovna reprezentantů. Výsledek hlasování je nejistý. Zákon totiž chtějí podpořit jak někteří demokrati, tak republikáni. Projde-li, mohou první branci povinně narukovat už na jaře příštího roku, více než třicet let po zrušení stejné povinnosti po válce ve Vietnamu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám