Článek
Americké velitelství uvedlo, že Írán vypálil několik střel na země v regionu, ale cíle zasáhnout nedokázal. „Dvě íránské střely vystřelené na Kuvajt nedosáhly cíle, případně se během letu rozpadly. Tři střely vyslané na Bahrajn okamžitě zachytila americká a bahrajnská protivzdušná obrana,“ sdělilo velitelství CENTCOM.
To také uvedlo, že americké síly sestřelily tři útočné drony vyslané Íránem na civilní lodě plující v regionálních vodách. „Americké síly rovněž provedly sebeobranné útoky na íránskou vojenskou pozemní řídicí stanici na ostrově Kešm,“ dodalo velitelství.
Íránské revoluční gardy v prohlášení citovaném agenturou Reuters uvedly, že nynější útoky byly odvetou za to, že Američané dříve udeřili na komunikační věže gard na jihu ostrova Kešm. Spojené státy v neděli oznámily, že na tomto ostrově a také v íránském Goruku zaútočily na radarové stanice a řídicí dronová centra.
Írán rovněž informoval, že v Bahrajnu zasáhl velitelství americké páté flotily a také leteckou základnu. Toto tvrzení ale CENTCOM podle agentury Reuters popřel.
Před americkým prohlášením uvedla kuvajtská armáda, že zasahovala proti raketám a dronům. Sirény varující před útoky se rozezněly rovněž v Bahrajnu. Úřady v obou zemích vyzvaly obyvatele ke klidu a k dodržování bezpečnostních pokynů.
Válku na Blízkém východě rozpoutaly 28. února USA a Izrael leteckými útoky na Írán. Teherán odpověděl údery na státy Perského zálivu a americké vojenské objekty v regionu. V oblasti platí od 8. dubna křehké příměří, na mírové dohodě se Írán a USA zatím neshodly.
Teherán také v reakci na americko-izraelský útok z větší části zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv, kudy před válkou proudily významné světové dodávky ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu (LNG).
