Článek
Spojené státy také zváží, zda tyto nyní zmrazené prostředky využít i na financování oprav minulých škod, uvedl zdroj agentury Reuters. Dodal, že americký ministr financí Scott Bessent pověřil tým, aby vyhodnotil náklady na likvidaci škod, které Írán už spojeneckým státům v Perském zálivu způsobil.
Írán ovšem uvolněním těchto aktiv podmiňuje jakoukoli mírovou dohodu s USA. V rozhovoru pro americkou stanici CNN to tento týden uvedl Mohsen Rezáí, poradce íránského vůdce Modžtaby Chameneího a vysoce postavený představitel Íránských revolučních gard.
„Jednání uvízla na mrtvém bodě a Trump musí tuto patovou situaci vyřešit. Míč je na Trumpově straně,“ cituje CNN poradce Chameneího, podle něhož Teherán požaduje uvolnění 12 miliard ihned po podepsání prozatímní dohody a zbytek v „pozdější fázi“.
„Pokud Trump chce dosáhnout dohody s Íránem, těchto 24 miliard dolarů je zkouškou důvěry, kterou Írán chce mít v Trumpa – je to zkouška, kterou musí Amerika projít, a cesta se otevře,“ řekl. „Jsou to naše vlastní peníze, ne peníze Ameriky,“ doplnil.
Uvolnit tato aktiva ovšem američtí představitelé nechtějí, obávají se totiž, že uvolněním finančních prostředků v této fázi by Washington přišel o klíčovou páku při vyjednávání s teokratickým režimem.
Čachry s dohodou
Američtí vyslanci bez předchozích zkušeností Steve Witkoff a Jared Kushner se minulý týden s Íránci dohodli na podmínkách 60denního memoranda o porozumění, jehož cílem je prodloužit v dubnu uzavřené příměří, otevřít Hormuzský průliv, umožnit Íránu prodej ropy a zahájit jednání o íránských zásobách obohaceného uranu a omezení budoucího obohacování.
Americký prezident Donald Trump však následně požádal o dvě změny v textu memoranda a také Teherán uvedl, že bude požadovat vlastní úpravy. Jednou z nich má být i podmínka uvolnění aktiv.
Válku proti Íránu zahájily 28. února USA s Izraelem. Zdůvodnily to mimo jiné snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán odpověděl vzdušnými útoky nejen na americké základny ve státech Perského zálivu, ale také na tamní klíčovou infrastrukturu, včetně rafinerií či letišť. Kromě toho zablokoval Hormuzský průliv, celosvětově významnou námořní trasu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Od 8. dubna platí příměří, které obě strany porušují občasnými útoky. Naposledy se tak stalo v neděli ráno.
