Ulice plné odpadků ohrožují libanonskou vládu, ta se schovala za zeď

Nedělní potyčky v Bejrútu si vyžádaly nejméně 44 zraněných demonstrantů a 30 zraněných policistů. Policie střílela do protestujících gumovými projektily. Demonstranti na policisty házeli kameny a láhve.

Organizátoři chtějí v dalších protestech pokračovat, odložili je ale kvůli násilnostem až na nadcházející sobotu, uvedl The New York Times. Teď se chtějí věnovat hlavně podpoře zatčených a lidí zraněných při protestech.

Představitel protestního hnutí YouStink (Smrdíte) Marván Malúf požaduje, aby úřady vyšetřily násilí na demonstrantech, protože policisté použili vodní děla, slzný plyn a gumové projektily.

Asi pět se lidí se přesto v pondělí sešlo v centru Bejrútu, kde požadovali nejen vyšetření násilí, ale také pád vlády.

„Jsem tady, protože včera bylo použito násilí a já budu dál protestovat,“ uvedla 21letá Sara Doghmanová, které měla v náručí své dítě. Podle ní se přidala k demonstracím, protože vláda není schopna zajistit ani základní služby: „Platím daně, ale pro nic.“

Hlavním terčem protestů je po nedělním zásahu ministr vnitra, sunnita Noad Mašnúk, který ani není v zemi a užívá si dovolenou v Řecku. V centru města na náměstí Mučedníků navíc nechal postavit betonové bloky, které chrání sídlo premiéra Tammána Salána.

Předseda vlády v neděli pohrozil demisí a varoval před politickým a ekonomickým zhroucením země.

Odpadková krize prohloubila dlouhodobou politickou krizi v Libanonu, který nemá od loňského května prezidenta, protože ho parlament není schopný zvolit. Situaci navíc zhoršuje válka v sousední Sýrii a s ní související uprchlická krize.

Vzhledem ke složitosti libanonského politického systému, který má zajišťovat, že žádná z etnických a náboženských skupin nebude odsunuta na vedlejší kolej, se ale hledá těžko osoba odpovědná za krizi s odpadky, jichž se v ulicích města od 17. července nahromadilo 20 000 tun.

Nespokojenost s vládou by podle The Huffington Postu mohla vést až tomu, že v zemi začne působit Islámský stát (IS).

Kromě neschopnosti vlády řešit krizi s odpadky, což je spouštěcí mechanismus, se Libanon potýká s dědictvím čtvrtstoletí dlouhé občanské války, která skončila až v roce 1990. Společnost je rozdělená, v zemi žije zhruba 40 procent křesťanů, 27 procent šíitských muslimů a 27 procent sunnitů.

Milice šíitského hnutí Hizballáh už bojují v Sýrii na straně prezidenta Bašára Asada, proti čemuž protestovali opakovaně sunnité. Libanonská ekonomika je v krizi, příjmy státu jsou o třetinu menší než výdaje.

Islámský stát působí v sousední Sýrii a jeho běžnou taktikou je útočit v době, kdy jsou centrální vlády v krizi nebo oslabené, varoval bývalý vysoký představitel amerického  Institutu pro obranu a odzbrojovací studie  Phil Heroux.