Článek
„Zredukovat všechno do jediného slova, vinit pouze turecký národ skrze zobecňování, je legálně a morálně ošidné,“ prohlásil předseda turecké vlády. Připustil však deportace arménského obyvatelstva. Dodal, že v Istanbulu se 24. dubna, tedy na výročí podepsání výnosu o deportacích někdejším tureckým ministrem války Enverem Pašou, bude vůbec poprvé konat vzpomínkový obřad.
„Opět s úctou vzpomínáme a sdílíme bolest vnuků a dětí otomanských Arménů, kteří během deportací v roce 1915 přišli o život,“ řekl Davutoglu.
Podobně ministerský předseda hovořil už před rokem.
Statisíce obětí
Deportace začaly ještě před vypuknutím války Turecka s Ruskem a měly být preventivním bezpečnostním opatřením, protože mnozí Arméni doufali ve vítězství Ruska, které povede k jejich osamostatnění. Spousty Arménů se také dobrovolně hlásily do ruské armády.
Arménie uvádí, že během násilných odsunů bylo v roce 1915 pozabíjeno až 1,5 miliónu lidí. Turecko tvrdí, že obětí bylo výrazně méně, okolo 350 tisíc, a odmítá obviňování z genocidy.
O genocidě oficiálně hovoří Argentina, Belgie, Kanada, Francie, Itálie, Rusko a Uruguay. Nově je k tomu připravena německá vláda poté, co pojem genocida otevřeně použil papež František, a poslanci Evropského parlamentu vyzvali Ankaru, aby genocidu uznala.
Zejména papežův projev vzbudil pozdvižení. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ho označil za chybu a hlavu římskokatolické církve varoval, aby ji už neopakoval. [celá zpráva]
