Článek
Představení první fáze obnovy Gazy, která se má zaměřit na bydlení, odstranění odpadu nebo dieselovou výrobu elektřiny, je převážně vnímáno jako formální. Stávající příměří v palestinském teritoriu se totiž zaseklo v první fázi Trumpova mírového plánu. Hlavní zásluhu na tom má teroristické hnutí Hamás, které se odmítá vzdát zbraní, bez čehož další postup není možný. Izrael by se měl na oplátku za odzbrojení Hamásu stáhnout z 60 procent území Gazy, uvádí BBC.
Trumpova Rada míru navíc trpí nedostatkem finančních prostředků. Její členové totiž slíbili, že přispějí celkem 18 miliard dolarů (386 miliard korun), ale Rada od nich ve skutečnosti zatím dostala jen 280 milionů (6 miliard korun). Kompletní obnova Gazy navíc podle jejích odhadů bude trvat přibližně dekádu a stát 71 miliard dolarů (1,5 bilionu korun).
Trumpův zeť a člen Výkonné rady pro Gazu Jared Kushner ve středu sám přiznal, že Rada míru v současnosti na své plány peníze nemá. „Cílem dnešního dne ve skutečnosti bylo prostě ukázat, že jsme vážně plně odhodlaní to udělat,“ řekl Kushner.
Trumpův vyslanec Steve Witkoff se ale nechal slyšet, že za poslední rok bylo dosaženo „skutečného pokroku“. „Všichni rukojmí jsou doma. Panuje příměří. Možná je nedokonalé, ale stále existuje. Humanitární snahy dosáhly historických výsledků, kdy byly na urgentní potřeby a podporu dlouhých obnovovacích prací darovány nebo slíbeny miliardy dolarů,“ uvedl Witkoff.
V Gaze bylo během války, spuštěné teroristickým útokem Hamásu ze 7. října 2023, při němž bylo na jihu Izraele zabito přibližně 1200 lidí a 251 dalších odtaženo do zajetí, zničeno přibližně 80 procent všech budov. Izraelské údery si také v Gaze vyžádaly životy téměř 74 tisíců lidí. Více než 1,9 milionu obyvatel palestinského území, okolo 90 procent celkového obyvatelstva, válka vyhnala z domovů. Okolo 1,2 milionu nadále žije ve stanech nebo improvizovaných přístřešcích s omezeným přístupem k čisté vodě.
Násilí pokračuje
Loni v říjnu Izrael a Hamás v souladu s Trumpovým mírovým plánem uzavřely příměří. To ale velmi rychle uvázlo na mrtvém bodě, protože Hamás odzbrojení veřejně podmiňuje tím, že se Izrael nejprve stáhne na předem dojednanou linii, a naopak.
Gaza tak i nadále čelí téměř každodenním izraelským úderům, při nichž již bylo zabito nejméně 1408 lidí. Více než 300 z nich byly děti. Izraelská armáda naopak tvrdí, že v Gaze od přijetí příměří v boji padlo pět jejích vojáků.
Vysoký představitel Rady míru pro Gazu Nikolaj Mladenov v srpnu izraelské údery zkritizoval, ale odsoudil i činy Hamásu, který v oblastech pod svou kontrolou brutálně upevňuje svou moc. Případný kolaps příměří by podle Mladenova pro Blízký východ představoval „bod, ze kterého není návratu“.
