Článek
Izraelský bezpečnostní kabinet, ve kterém zasedají členové vlády, tento týden rozhodl o rozšíření operací izraelské armády v Pásmu Gazy a obsazení města Gaza. To vyvolalo mimo jiné silnou mezinárodní kritiku kvůli obavám o další zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy a životy civilistů.
Proti plánu v sobotu v Izraeli vyšly do ulic desítky tisíc lidí. Největší protest se odehrál v Tel Avivu, kde se shromáždilo podle organizátorů až 100 tisíc demonstrantů. Mnozí z nich si přinesli transparenty s fotografiemi stále zadržovaných rukojmí.
Vládu vyzývali, aby se snažila dosáhnout jejich propuštění. Obavy o život rukojmí často zaznívaly i v projevech. Slovo dostávali blízcí lidí, kteří jsou stále vězněni v Pásmu Gazy, či lidé, kteří byli během konfliktu propuštěni.
Od části příbuzných rukojmí čelí vláda premiéra Netanjahua kritice, že se dostatečně nesnaží dosáhnout jejich propuštění, například prostřednictvím dohody s palestinským hnutím Hamásem. Netanjahu tvrdí, že osvobození rukojmí patří mezi hlavní cíle izraelské války v Pásmu Gazy spolu se zničením vládních a vojenských struktur Hamásu. Rukojmí držených v Pásmu Gazy je nyní zhruba 50, jen menšina z nich je podle zpravodajských služeb stále naživu.
Podle civilní obrany v Pásmu Gazy, kterou kontroluje Hamás, na tomto palestinském území zemřelo kvůli válce vedené Izraelem přes 61 tisíc lidí. Konflikt vyvolal teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 na izraelské území, při kterém podle místních úřadů zemřelo na 1200 lidí.
