Článek
Obsah nalezených materiálů, které má k dispozici izraelská televizní stanice Kan, nahrává teorii, o které se v diplomatických a analytických kruzích diskutuje už od samotného teroristického útoku. Podle ní tehdejší vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár považoval sbližování mezi Rijádem a Jeruzalémem za vážnou hrozbu pro Palestince. Právě kvůli normalizačnímu procesu mezi oběma formálně nepřátelskými zeměmi mluvil Sinvár několik dní před vpádem ozbrojenců na jih židovského státu o potřebě „mimořádné akce“.
Obsah dokumentů zatím nebyl nezávisle ověřen. Pokud jsou autentické, představují dosud nejpřímější důkaz, že vedení Hamásu považovalo saúdsko-izraelské sbližování za strategickou hrozbu. Samy o sobě však tyto materiály neumožňují určit, zda šlo o hlavní motiv útoku.
Analýzu dokumentů, které měla izraelská armáda nalézt v Pásmu Gazy, vypracovalo Centrum pro zpravodajské služby a terorismus, které je také označováno jako Institut Meira Amita na počest jednoho z bývalých šéfů Mossadu. Výstupy tohoto analytického centra jsou v Izraeli často citovány. Odborníci institutu jsou často právě bývalí představitelé bezpečnostních a zpravodajských složek, včetně někdejších pracovníků Mossadu, Šin Betu či armádní rozvědky.
Zhatili rozsáhlý mírový projekt
Myšlenka, že jedním z motivů útoku mohla být snaha zabránit vylepšení izraelsko-saúdských vztahů, se objevovala již v prvních týdnech mezi diplomaty, analytiky i představiteli americké administrativy. Bývalý prezident USA Joe Biden tehdy podle agentury AP naznačil, že Hamás mohl mít zájem narušit proces, který byl v té době považován za jednu z nejvýznamnějších diplomatických iniciativ na Blízkém východě za poslední desetiletí.
Jednalo se o rozsáhlý diplomatický projekt, na němž se aktivně podílely Spojené státy. Washington usiloval o historickou dohodu, v jejímž rámci by Saúdská Arábie uznala Izrael a navázala s ním diplomatické vztahy. Rijád měl na oplátku získat bezpečnostní garance od USA, podporu pro rozvoj civilního jaderného programu a přístup k pokročilým technologiím.
Otázka Palestiny (budoucnost palestinských území a případného státu) byla v jednáních zmíněna, ale hlavní rozhovory probíhaly mezi USA, Saúdskou Arábií a Izraelem bez přímé účasti palestinského vedení. Konkrétní podoba případných kroků nikdy nebyla upřesněna. Hamás dlouhodobě odmítá normalizaci vztahů mezi arabskými státy a Izraelem, jehož existenci neuznává. Cílem Hamásu je likvidace celého židovského státu.
