Izrael pokračuje v rozsáhlé operaci v Gaze

Nedělní reportáž byla ukončena. Další informace o konfliktu v Izraeli a na palestinských územích vám přineseme v pondělním zpravodajství.

Kvůli lidem demonstrujícím proti postupu Izraele v Pásmu Gazy bylo uzavřeno letiště na jihu Ruska v převážně muslimské republice Dagestán. Dav lidí vtrhl na letištní plochu a  terminál letiště v hlavním městě Machačkala, když se dozvěděli, že tam má přistát letadlo z Izraele.

Americký prezident Joe Biden v nedělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem znovu zopakoval, že Izrael má v probíhajícím konflikt právo se bránit.

Jak informuje Bílý dům, Netanjahu však také od Bidena slyšel, že je „nezbytné, aby se přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy okamžitě a významně zvýšil“, s tím, že obyvatelé oblasti se musí dostat k základním životním potřebám.

Od začátku krize vjelo do Pásma Gazy jen asi 85 kamionů s pomocí. Nákladní auta dopravují potraviny, vodu a zdravotnický materiál přes hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Humanitární organizace si v minulých dnech stěžovaly, že izraelské úřady dělají při povolování vjezdu do Pásma Gazy obstrukce, které přísun pomoci zpomaluje.

Bránit humanitární pomoci Pásmu Gazy by mohlo být posuzováno jako válečný zločin v soudní pravomoci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury Reuters to dnes při návštěvě hraničního přechodu mezi Pásmem Gazy a Egyptem v Rafáhu řekl prokurátor ICC Karim Khan.

Khan na dnešní tiskové konferenci v egyptské metropoli Káhiře také řekl, že Izrael musí vynaložit viditelné úsilí o zajištění toho, že civilisté dostanou základní potraviny a léky.

„Neměly by být kladeny žádné překážky humanitární pomoci určené dětem, ženám a mužům, civilistům. Jsou nevinní,“ řekl Khan. Dodal, že civilisté mají práva na základě mezinárodního humanitárního práva.

ICC vede na okupovaných palestinských územích vyšetřování už od roku 2021. Zjišťuje, zda tam nedochází k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Izrael pravomoc ICC neuznává.

Norský premiér Jonas Gahr Store v souvislosti s válkou mezi Izraelem a Hamásem upozornil, že podle mezinárodního práva musí být vojenská odpověď na předchozí útok přiměřená. „Odveta musí mít přiměřené hranice, musí se brát ohled na civilisty, to je mimo diskusi. Domníváme, že tyto hranice byly (ze strany Izraele v případě vojenských akcí v Pásmu Gazy, pozn. red.) výrazně překročeny,“ řekl podle katarské televize al-Džazíra předseda norské vlády.

Store upozornil, že zhruba polovinu z osob zabitých v Pásmu Gazy tvoří děti.

„Izrael má právo se bránit. Pro obyvatele je zajisté velmi obtížné se ukrývat v tak hustě osídleném území, jako je Pásmo Gazy,“ dodal norský premiér.

Norsko patří mezi ty západoevropské země, které jsou dlouhodobě k Izraeli spíše kritické. V pátek při hlasování v OSN o rezoluci vyzývající mj. k příměří a umožnění přísunu humanitární pomoci do Pásma Gazy Oslo hlasovalo pro.

Spojené státy v neděli vyzvaly Izrael, aby rozlišoval mezi radikálním hnutím Hamás a palestinskými civilisty. V rozhovoru pro televizi CNN to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Apel přichází v druhý den intenzivní fáze izraelské pozemní operace proti Hamásu v Pásmu Gazy. Ta je reakcí na teroristický útok islamistů na Izrael ze 7. října.

Nová fáze války vyvolala ve světě obavy z dalšího utrpení palestinských civilistů. Zatímco členové Hamásu 7. října při útoku na Izrael pozabíjeli na 1400 lidí, většinou civilistů, následné útoky izraelské armády na Pásmo Gazy si vyžádaly podle místních úřadů již přes 8000 lidských životů. Ani jeden údaj není možné nezávisle ověřit.

„Domníváme se, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijmout všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem - teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli - a civilisty, kteří jimi nejsou,“ řekl Sullivan v CNN. Podle něj se později během neděle má na toto téma uskutečnit telefonický hovor mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

USA jsou nejdůležitějším spojencem Izraele, proto je byť i opatrná kritika z jejich strany pro židovský stát nepříjemná. Spojené státy byly jedinou globálně významnou zemí, které v pátek v OSN hlasovaly proti rezoluci vyzývající mj. k ochraně civilistů v Pásmu Gazy a k dodržování mezinárodního humanitárního práva. Výsledek hlasování byl 120:14 při 44 abstencích, proti bylo také Česko.

V centru španělské metropole Madridu se v neděli konala masová demonstrace za pomoc civilistům v palestinském Pásmu Gazy, které čelí od 7. října izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. Úřad španělské vlády odhadl počet účastníků na 35 000.

„Přišli jsme sem, abychom žádali příměří v Gaze. Je to výzva celému světu. Čtyřicet procent obyvatel Pásma Gazy jsou děti,“ řekla dnes na demonstraci v Madridu druhá místopředsedkyně španělské vlády Yolanda Díazová, která vede levicovou alianci Sumar. „To, co se děje v Gaze, není válka, ale etnická čistka, která začala už před několika dekádami,“ prohlásil na manifestaci ministr pro ochranu spotřebitele Alberto Garzón, lídr Sjednocené levice (IU).

Demonstranti mávali palestinskými vlajkami a přinesli velké transparenty s nápisy jako „Příměří. Svobodu Palestině“ či „Nezabiješ, to platí pro všechny“.

K zastavení bojů či alespoň humanitární přestávce v Pásmu Gazy vyzývá i čím dál více zahraničních politiků. V pátek k němu vyzvalo prostřednictvím rezoluce i Valné shromáždění OSN, pro návrh hlasovalo 120 zemí.

Francouzský premiér Emmanuel Macron a britský premiér Rishi Sunak se v nedělním telefonickém rozhovoru shodli na „neodkladné“ nutnosti dodat do Pásma Gazy, které je již několik dní pod nepřetržitým izraelským bombardováním, humanitární pomoc.

Mluvčí britské vlády řekl, že oba lídři vyjádřili obavy z eskalace a rozšíření konfliktu v souvislosti s rozšířením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy. Podle webu britské vlády explicitně zmínili rostoucí napětí na (Izraelem okupovaném) Západním břehu Jordánu.

Dlouhodobé řešení tzv. palestinské otázky podle Macrona a Sunaka spočívá ve dvoustátním řešení. Hnutí Hamás, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, podle nich nereprezentuje palestinský lid.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se ohradila proti nedělní izraelské výzvě k evakuaci nemocnice al-Kuds ve městě Gaza. „Znovu opakujeme: Není možné evakuovat nemocnici plnou pacientů, aniž bychom ohrozili jejich životy,“ napsal na sociální síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Nemocnice al-Kuds se nachází v jižní části města Gaza, tedy v oblasti, z níž Izrael již několikrát vyzval obyvatele k evakuaci do jižní části Pásma Gazy. Podle ředitele nemocnice citovaného palestinskou agenturou WAFA se zařízení aktuálně stará o 400 pacientů, vesměs zraněných po izraelských náletech. V areálu nemocnice se dále ukrývá přibližně 12 000 civilistů, kteří museli kvůli bombardování opustit své domovy.

„Zastavte palbu! Zastavte palbu! Zastavte palbu!“ řekl papež František před tisíci věřících na Svatopetrském náměstí v Římě.

Vyzval také, aby se do Pásma Gazy otevřel koridor pro humanitární pomoc a okamžitě byly propuštěny více než dvě stovky rukojmích, které drží v Pásmu Gazy teroristé od 7. října. „Nepřestávejme se modlit za Ukrajinu, za Palestinu i za Izrael a za všechna území, kde se vedou války,“ dodala hlava katolické církve.

Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X zveřejnily záběry, které zachycují útoky na pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy.

„Vzdušné síly řízené letouny IDF zaútočily na vojenské budovy teroristického hnutí Hamás. (…) Kromě toho byly zasaženy protitankové pozice, pozorovací stanoviště a vojenská infrastruktura,“ stojí v příspěvku IDF na síti X.

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí v neděli řekl, že vláda emirátu pokračuje ve zprostředkovatelském úsilí o propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy. Podle mluvčího by však tomuto úsilí pomohla „klidová přestávka“, během níž by rukojmí mohli opustit Gazu a do oblasti by naopak byla doručena humanitární pomoc.

Řekl též, že Katar při úsilí o propuštění rukojmích spolupracuje s lidmi ze zastoupení hnutí Hamás v Dauhá. „Tento komunikační kanál se ukazuje velmi užitečný. (…) Dokud nám pomáhá směrem k míru, nemůžeme si dovolit jej ztratit,“ řekl mluvčí.

Katar hraje hlavní roli při úsilí o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Podle posledních údajů izraelské armády Hamás zadržuje 229 osob; čtyři lidé již byli v minulých dnech propuštěni.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví, které ovládá teroristické hnutí Hamás, v neděli podle listu Ha'arec uvedlo, že od začátku války zemřelo 8005 lidí, včetně 3342 dětí.

Počet mrtvých v Pásmu Gazy ovšem nelze z dostupných zdrojů ověřit.

V Izraeli podle místních úřadů zemřelo přes 1400 lidí.

Palestinský Červený půlměsíc v neděli uvedl, že od izraelských úřadů obdržel varování, aby okamžitě evakuoval nemocnici al-Kuds v Pásmu Gazy.

„Od dnešního dne dochází k náletům 50 metrů od nemocnice,“ uvedl podle agentury Reuters Červený půlměsíc ve svém prohlášení.