Židovští osadníci zaútočili na palestinskou vesnici

Online reportáž byla ukončena. Další informace k situaci v Izraeli a Palestině vám přineseme ve čtvrtečním zpravodajství.

Přibližně 200 rukojmích, kterých se při svém útoku ze začátku října zmocnilo radikální palestinské hnutí Hamás, potřebuje akutní lékařskou péči. Měli by být neprodleně propuštěni, uvedla ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO).

Hamás v sobotu 7. října Izrael i svět zaskočil masivním útokem z Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle izraelských úřadů pozabíjel na 1400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 osob ve věku od devíti měsíců do 85 let odvlekl zpět do Pásma Gazy. Při následném izraelském bombardování Pásma Gazy podle tamního Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 6546 Palestinců, z toho 2704 dětí.

„Světová zdravotnická organizace je vážně znepokojena humanitární a zdravotní situací, v níž se nachází přibližně 200 osob, (…) které byly 7. října 2023 uneseny z Izraele,“ uvedl v prohlášení šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Proto dnes znovu vyzvala k okamžitému propuštění všech rukojmích a k urychlenému zajištění přístupu ke každému z nich a poskytnutí lékařské péče,“ dodal s tím, že únosci mají rovněž poskytnout důkaz, že jsou rukojmí naživu.

Rusko a Čína ve středu vetovaly americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla vyzvat k přerušení konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás a umožnění humanitární pomoci. Americký text mimo jiné zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu. Neuspěl ani konkurenční ruský návrh, který prosazoval širší variantu příměří, uvedly agentury Reuters a DPA.

Židovští osadníci napadli palestinskou vesnici na okupovaném Západním břehu Jordánu, zapalovali vozidla a útočili na farmáře. S odvoláním na izraelskou nevládní organizaci na ochranu lidských práv Ješ Din to dnes uvedl deník The Times of Israel (ToI).

Desítky obyvatel židovské osady Jicchar zaútočily na přilehlou palestinskou vesnici Burin, přičemž zapalovali auta, ničili vybavení a kradli sklizeň, uvedla na sociální síti X organizace Ješ Din.

Od 7. října, kdy členové radikálního palestinského hnutí Hamás provedli z Pásma Gazy překvapivý útok na Izrael a pozabíjeli při něm na 1400 lidí, bylo na Západním břehu zabito více než 100 Palestinců, uvedla s odvoláním na palestinské úřady agentura AFP.

Zákon o podpoře Izraele v boji proti islamistickému hnutí Hamás bude první, který nový šéf Sněmovny reprezentantů USA hodlá plénu předložit. Mike Johnson to řekl ve své první řeči po zvolení.

Konzervativního republikána z Louisiany po hlasování čekalo skládání slibu.

S novým předsedou se Sněmovna reprezentantů může kromě další agendy začít věnovat schvalování 12 zákonů, které zajistí financování americké vlády, a předejít tak její paralýze.

Masivní izraelská pozemní operace do Pásma Gazy by byla chybou, protože by ohrozila životy civilistů, aniž by přispěla k dlouhodobé ochraně Izraele, řekl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím v Káhiře.

Podle Macrona by masivní operace „nebyla v souladu s ohledem na civilisty, s mezinárodním humanitárním právem ani s pravidly války“.

Zároveň zopakoval, že Izrael má právo se bránit. Vyloučil také, že by Francie do Gazy poslala své vojáky, ačkoliv uvedl, že „boj proti terorismu by neměl být záležitostí jednoho státu“.

Hamás odvlekl do Gazy 135 cizinců z 25 zemí, uvedl ve středu Izrael. Nejvíce rukojmích je z Thajska, je mezi nimi ale i jeden Polák nebo 12 Němců. Celkem bylo včetně Izraelců odvlečeno asi 220 lidí.

Hamás také zavraždil 259 cizinců ze 40 zemí, nejvíce z USA, Ruska, Ukrajny a Francie. Celkem jeho řádění v sobotu 7. října podlehlo 1400 lidí.

V Praze na podporu Palestiny demonstrovaly ve středu v podvečer asi dvě stovky lidí. Protestující se sešli se u sídla ministerstva zahraničí na Loretánském náměstí a šli centrem města na Malostranské náměstí.

Izrael souhlasil s dočasným odkladem své pozemní ofenzivy do Pásma Gazy, aby Spojené státy v mezičase stihly posílit protivzdušnou obranu v regionu. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské činitele to ve středu napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).

Izraelská armáda již řadu dní dává najevo připravenost zahájit pozemní operaci v Pásmu Gazy a uvádí, že čeká jen na politické rozhodnutí. Možný odklad útoku, ať už z humanitárních důvodů, či s ohledem na jednání o propuštění rukojmích, je v posledních dnech předmětem intenzivních dohadů.

Pentagon nyní v oblasti Blízkého východu rozmisťuje téměř desítku systémů protivzdušné obrany, které budou mít za úkol chránit mimo jiné americké vojáky sloužící v Iráku, Sýrii, Kuvajtu, Jordánsku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, uvedl WSJ.

Washington očekává, že po zahájení invaze se americké základny stanou terčem zesílených útoků. V Iráku a Sýrii se dosud odehrálo nejméně 13 takových útoků s použitím bezpilotních letounů a raket, které měly za následek smrt jednoho amerického kontraktora a zničení amerického dronu. Nejméně 20 vojáků bylo zraněno v Sýrii a dalších deset v Iráku, uvedl WSJ.

Palestinské radikální hnutí Hamás uvedlo, že z Pásma Gazy vypálilo dvě rakety dlouhého doletu na izraelská města Haifa a Ejlat. Podle izraelské armády útok nikoho nezranil, uvedl deník The Times of Israel.

Izraelská armáda sdělila, že v obcích jižně od Haify se v důsledku útoku rozezněly výstražné sirény. Dodala, že raketa vybuchla ještě za letu a nezpůsobila žádná zranění. V přístavu Ejlat na jihu Izraele úřady varování občanům nespustily, raketa podle armády dopadla do neobydlené krajiny a nezpůsobila žádná zranění ani škody.

Hamás uvedl, že na Haifu vypustil raketu typu R160, u které se uvádí dolet až 160 kilometrů. V případě Ejlatu šlo o střelu Ajjáš 250 s předpokládaným doletem až 250 kilometrů. Od 7. října je to již poněkolikáté, co Hamás použil tyto zbraně k ostřelování vzdálenějších oblastí Izraele.

O „určitém pokroku“ ve vyjednávání o izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu zavlekli do Pásma Gazy informoval ve středu katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

„Doufám, že brzy dojde k průlomu v jejich propouštění,“ řekl podle listu The Jerusalem Post.

Izrael zprostředkování Kataru ocenil a veřejně za ně poděkoval.

Francie na pomoc nemocnicím v Pásmu Gazy vyšle loď námořnictva, slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron

Loď vyrazí z francouzského přístavu Toulon „během příštích 48 hodin“, řekl podle agentury AFP ve středu Macron poté, co se v Káhiře setkal se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem al-Sísím.

Francie také slíbila vyslat do Egypta letadlo s lékařským vybavením, které by pak mělo být přepraveno do Gazy čelící odvetným izraelským úderům za teroristický útok Hamásu.

„Francie neuplatňuje dvojí metr,“ řekl Macron. „Všechny životy jsou si rovny, všechny oběti si zaslouží náš soucit a náš trvalý závazek ke spravedlivému a udržitelnému míru na Blízkém východě,“ dodal francouzský prezident.

Generální tajemník OSN António Guterres se ohradil vůči kritice ze strany Izraele.

Uvedl, že ho šokuje nesprávné vyložení jeho výroků a že násilné činy Hamásu odsoudil.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan ve středu řekl, že generální tajemník OSN Antonio Guterres se od 7. října pokusil dvakrát telefonicky spojit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, ten to však měl pokaždé odmítnout. Informaci přinesl server BBC, pravdivost velvyslancova výroku však není možné nezávisle ověřit.

Podle Erdana vytvářejí různé agentury OSN „zcela falešný obrázek o Izraeli“. Židovský stát by podle něj měl vyhostit „nepřátelské úředníky OSN“ ze svého území.

Jde o další eskalaci vztahů mezi světovou organizací a Izraelem. Otevřená roztržka začala v úterý poté, co generální tajemník Guterres v projevu k Valnému shromáždění OSN mj. prohlásil, že útok Hamásu na Izrael „se nestal ve vakuu“ a že Palestinci byli ze strany Izraele po desetiletí utlačováni a vysídlováni. Odsoudil však také teroristický útok Hamásu na Izrael.

Židovský stát reagoval prohlášením o neudělování víz představitelům OSN a v jednom případě tuto hrozbu již splnil.

Jordánský panovník Abdulláh II. vyzval ostatní státy, aby vytvořily tlak na Izrael s cílem zastavit bombardování Pásma Gazy a ukončit blokádu hustě osídleného území. „Je absolutně nezbytné ukončit válku,“ řekl král podle katarské televize al-Džazíra.

Podle Abdulláha II. je jeho země proti jakémukoli exodu Palestinců z Pásma Gazy stejně jako proti vnitřnímu přesídlování v rámci oblasti. K tomu ovšem v minulých dnech – po výzvě Izraele k „evakuaci“ obyvatel ze severní části Pásma – již došlo.

Jordánsko na západě sousedí s Izraelem okupovaným Západním břehem Jordánu. Právě na území Jordánska našla útočiště velká část Palestinců vyhnaných ze svých domovů v době utváření Státu Izrael v roce 1948. Dnes žijí v Jordánsku více než 2 miliony palestinských uprchlíků a jejich potomků, tvoří více než 20 procent populace.