Ospravedlňujete terorismus, opřel se do šéfa OSN izraelský velvyslanec

Dnešní on-line reportáž končí. Situaci ohledně izraelsko-palestinského konfliktu se budeme věnovat opět zítra. Děkujeme za pozornost.

Za posledních 24 hodin zemřelo podle palestinských úřadů v Gaze přes 700 Palestinců, což je nejvíce za den od 7. října, kdy izraelská armáda ostřelování zahájila v odvetě za útok Hamásu na Izrael, který si vyžádal na 1400 obětí. Při izraelském ostřelování Pásma Gazy zemřelo už na 5800 lidí, z toho 2360 dětí, uvedlo dnes palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem.

Americký prezident Joe Biden dnes telefonicky hovořil se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, přičemž hlavním tématem jejich rozhovoru byla válka mezi Izraelem a radikální palestinskou skupinou Hamás.

Biden a bin Salmán se shodli, že budou vyvíjet širší diplomatické úsilí ve snaze „udržet stabilitu v celém regionu a zabránit rozšíření konfliktu“, uvedl Bílý dům s tím, že v nadcházejícím období budou oba státníci nadále úzce spolupracovat přímo i prostřednictvím svých týmů.

Americký prezident i saúdskoarabský vládce přivítali dodávky humanitární pomoci z Egypta do Pásma Gazy a současně připustili, že je třeba udělat mnohem více, aby si civilisté v Gaze udrželi přístup k jídlu, vodě a lékařské pomoci.

Oba také uvítali pokračující úsilí o propuštění rukojmích, které Hamás zajal během krvavého vpádu ozbrojenců do jižního Izraele 7. října, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění, dodal Bílý dům.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari řekl v úterý večer, že Izrael neumožní dodávky paliva do Pásma Gazy.

Na území, které je pod prakticky nepřetržitou izraelskou palbou, je kritický nedostatek paliva pro generátory, které jsou nyní jediným zdrojem elektřiny mj. i pro nemocnice a k pohonu vodních čerpadel. Elektrárna v Gaze přestala pracovat již před téměř dvěma týdny.

Hagari odůvodnil izraelské odmítnutí tím, že Hamás „palivo zneužívá pro operační účely“ aniž by sdělil podrobnosti.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) v prohlášení uvedl, že bez dodávky paliva bude muset některé činnosti ukončit již ve středu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který je na návštěvě Izraele a Palestiny, řekl při setkání s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu, že utrpení civilistů v Pásmu Gazy „nemůže nic ospravedlnit“. Podle šéfa Elysejského paláce byl útok Hamásu katastrofou pro Izraelce i Palestince.

Abbás při setkání s Macronem podle katarské televize al-Džazíra vyzval k okamžitému příměří a „zastavení agrese“ vůči Palestincům.

Některá izraelská média kritizují organizátory úterní tiskové konference s jednou z rukojmí, kterou v pondělí propustilo palestinské hnutí Hamás. Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová totiž před novináři mj. řekla, že se Hamás o rukojmí dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit.

Veřejnoprávní stanice Kan označila za chybu, že izraelští experti na PR nechali tiskovou konferenci s Lifšicovou uspořádat. Podle stanice Kan nyní mezinárodní média píší zprávy o „laskavé péči Hamásu o rukojmí“. Eddie Rothstein píšící do deníku Israel Hajom označil tiskovou konferenci za „propagandistické vítězství Hamásu“.

Deník Ha'arec v úterý citoval z kritiky, kterou propuštěná žena adresovala izraelské armádě a tajné službě Šin Bet. Ty podle ní prokázaly „nedostatek znalostí“. Podle ní ony ani vláda nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy. „Teroristé odpálili elektronický plot, ten speciální plot, jehož stavba stála miliardy dolarů, ale který byl k ničemu,“ uvedla také Lifšicová.

Žena nicméně také popsala, jak hrozný byl útok ozbrojenců z Hamásu ze 7. října na jejich kibuc. Řekla, že ji únosci bili holemi a že „si prošla peklem“. Uvedla ale rovněž, že únosci jim každé dva až tři dny posílali lékaře a že zdravotník jim přinesl potřebné léky.

Izraelský velvyslanec při OSN kritizoval šéfa světové organizace Antónia Guterrese za výroky o životě Palestinců pod izraelskou okupací.

„Ospravedlňujete terorismus,“ opřel se Gilad Erdan do šéfa OSN.

Reagoval tak na Guterresovo prohlášení, že útoky Hamásu „se neodehrály ve vzduchoprázdnu“ a že Palestinci žijí 56 let „v dusivé okupaci“.

Guterres prohlásil, že je hluboce znepokojený jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy.

„V zásadním okamžiku, jako je tento, je klíčové, aby bylo jasno ve věci principů – počínaje základním principem, jakým je nutnost brát ohled na civilisty a chránit je,“ řekl šéf OSN, který vystoupil na jednání Rady bezpečnosti OSN.

Izraelský náčelník generálního štábu Herzi Halevi provedl kontrolu praporů shromážděných na hranici Pásma Gazy.

„Chci, aby bylo jasno: Na invazi jsme připraveni,“ prohlásil.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres v úterý podle agentury AFP řekl, že je „hluboce znepokojen“ porušováním humanitárního práva v Pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. Žádného z aktérů konfliktu, ani Stát Izrael, přitom výslovně nezmínil.

Podle šéfa světové organizace, který hovořil k členům Rady bezpečnosti OSN, „žádná z válčících stran nestojí nad mezinárodním právem“. Dosavadní objem humanitární pomoci, který se do Pásma Gazy dostal, nazval „kapkou v moři“. Podle Guterrese civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy „trpí nevýslovným způsobem“ a pokud nepřijde další pomoc v řádu hodin, toto utrpení se ještě zvýší.

Guterres odsoudil útok Hamásu na Izrael, poznamenal ovšem, že k němu „nedošlo ve vakuu“ a zmínil desítky let trvající útlak Palestinců žijících pod okupační správou.

Izraelský velvyslanec při OSN posléze Guterrese za výroky o životě Palestinců pod izraelskou okupací kritizoval. Podle něj šéf OSN ospravedlňuje terorismus.

Podle názoru exprezidenta USA Baracka Obamy se izraelská blokáda Pásma Gazy včetně zastavení dodávek vody a jídla vrátí židovskému státu v budoucnu v podobě oslabení jeho mezinárodní podpory a naopak utvrdí Palestince v odporu proti Izraeli „na generace dopředu“.

„Toto izraelské rozhodnutí (o blokádě Pásma Gazy, pozn. red.) hraje do karet nepřátelům Izraele (…) a podrývá snahy o mírové řešení v regionu,“ řekl podle listu The Guardian exprezident.

Obama také zmínil, že Izrael má po teroru ze strany Hamásu právo na obranu. Nicméně je podle něj třeba brát ohled na civilisty.

Po odchodu z prezidentské funkce vydává Barack Obama (úřad vykonával v letech 2009 až 2017) politická prohlášení jen zřídka, jeho slova však mají stále velkou váhu.

Izrael je ochoten odložit pozemní invazi do Pásma Gazy o několik dní, aby mohl jednat o propuštění rukojmích, které zadržuje Hamás, řekli dva nejmenovaní izraelští představitelé americkému webu Axios.

Do pozdržení operace podle médií tlačí Izrael zejména Američané i některé evropské vlády. Izraelská armáda již řadu dní dává najevo připravenost zahájit pozemní operaci a uvádí, že čeká jen na politické rozhodnutí.

Izraelský ministr energetiky Jisrael Kac naopak uvedl, že pozemní útok do Gazy se odkládat nebude. „Hamás si přeje, abychom řešili unesené a aby naše armáda nevstoupila (do Pásma Gazy) a nezlikvidovala jeho infrastrukturu. To se nestane,“ řekl německému listu Bild.

Celkový počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy stoupl na nejméně 5791, z toho 2360 dětí, oznámila agentura Reuters s odkazem na úřady ovládané hnutím Hamás s tím, že údaj nelze nezávisle ověřit.

Při útocích Hamásu na jihu Izraele ze 7. října bylo podle židovského státu zavražděno 1400 lidí, převážně civilistů. Do palestinského zajetí v Pásmu Gazy bylo odvlečeno více než 200 lidí.

Izrael zároveň oznámil, že po útocích na svém území zabil více než 1500 teroristů.

Šest židovských obyvatel středoizraelského města Chadera ve věku 18 až 20 let bylo zatčeno kvůli podezření z nacionalisticky motivovaných útoků. Izraelští policisté nejprve dostali informace o útocích a krádežích na tamní pláži Olga.

Přivolaní policisté později na pláži zatkli šest podezřelých s tyčemi a slzným plynem. Od začátku války s Hamásem těchto incidentů na pláži výrazně přibylo, nebezpečí nyní hrozí každému Arabovi, který tam zajde, píše web listu Ha'arec s odvoláním na policejní zdroje.

Izraelská armáda shodila na Pásmo Gazy tisíce letáků v arabštině žádajících Palestince o  informace o rukojmích zadržovaným radikálním Hamásem.

Výměnou nabízí informátorovi, že zaručí jeho bezpečnost a poskytne mu finanční pomoc.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Izraeli navrhl, aby současná koalice proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu.