Článek
Amíníová byla zadržena během lednových protivládních protestů, při nichž íránské bezpečnostní složky pozabíjely tisíce demonstrantů, informuje deník The Guardian. Zadrženo při nich podle v USA sídlící skupiny Aktivisté za lidská práva v Íránu (HRAI) bylo více než 50 tisíc lidí. V souvislosti s protesty byla Amíníová v jiném soudním procesu odsouzena ke dvanácti rokům vězení za aktivity proti národní bezpečnosti a šíření protirežimní propagandy.
Přesné znění příspěvku, kterým si podle soudu mladá studentka účetnictví vysloužila trest smrti, není veřejně známé.
Odsouzená žena se u soudu hájila, že příspěvek napsala po pozření halucinogenních houbiček a byl výsledkem halucinací, což by podle íránských zákonů mělo znamenat, že se nejednalo o zločin, na který se vztahuje trest smrti. Soud tuto obhajobu ale nepřijal. „Proč jste ve stejném halucinačním stavu neurazila i jiné jedince nebo nepřátele režimu, třeba Ameriku nebo Izrael?“ zeptal se Amíníové údajně soudce.
Zastaňte se mě někdo, prosí dívka svět
Na veřejnost se po rozsudku dostala audionahrávka pořízená minulý měsíc ve vězení Vakílábád, na níž Amíníová žádá o mezinárodní zásah a vyšetření jejího případu OSN a lidskoprávními skupinami.
„Nechci ze sebe dnes udělat hrdinku. Chci jedinou věc: Buďte mým hlasem. Jsem nevinná mladá dívka s tolika nadějemi a sny. Mám rodiče, kteří na mě čekají. Rodinu, která každou noc strachem, že o mě přijde, proměňuje v ráno,“ říká na nahrávce Amíníová.
Odsouzená Íránka se proti rozsudku stále může odvolat k nejvyššímu soudu. Jakou má šanci na úspěch, ale nelze snadno odhadnout. Íránští zákonodárci totiž během probíhajícího konfliktu s USA sice rozšiřují seznam aktivit, které nyní představují zločiny proti islámskému režimu, a trestů smrti celkově přibývá, ale popravy za rouhání jsou stále poměrně vzácné. Posledními dvěma popravenými za rouhání, rovněž spáchané na sociálních sítích, se v květnu 2023 stali Júsuf Mehrád a Sadrolláh Fazelí-Záre.
Írán popravami zastrašuje lidi
Mezinárodní lidskoprávní skupiny varují, že poprav v Íránu přibývá hlavně kvůli tomu, že úřady chtějí občany zastrašit a potlačit disent. Podle v norském Oslu sídlící skupiny Lidská práva v Íránu (IHRNGO) bylo letos v blízkovýchodní zemi provedeno už více než 600 poprav.
Ředitel IHRNGO Mahmúd Amírí-Moghaddám uvedl, že Teherán zároveň testuje „toleranci“ mezinárodního společenství vůči hrdelním trestům. „Pokud mezinárodní společenství v tuto chvíli silně neodpoví, případy podobné tomu odsouzené Amíníové by se mohly stát běžnějšími,“ řekl Amírí-Moghaddám.
Paranoiu mezi Íránci obzvlášť působí zesílený monitoring sociálních sítí. Jeho cílem mají údajně být příspěvky, které podle Teheránu financují zahraniční státy. Za příspěvky na sociálních sítích byla v březnu zadržena i čtyřiadvacetiletá žena identifikovaná britským listem krycím jménem Elnáz. Ačkoliv je v současnosti na svobodě, reportérům řekla, že žije v neustálém strachu, že ji sledují.
„Zadrželi mě, ačkoliv můj účet na sociálních sítích byl soukromý. Takže se musíte bát nejen režimní kyberpolicie. Panuje tu také neustálá nedůvěra, pocit, že mě někdo stále sleduje, i když jsem ve svém pokoji sama. Bojím se na sociálních sítích cokoliv zveřejnit… ale po všem, čemu nás vystavili, máme opravdu co ztratit? Můžou nás zabít, i když na sociálních sítích nic nezveřejníme,“ prohlásila Elnáz.
„Odsouzení mladé ženy k smrti za to, co zveřejnila na sociálních sítích, by mohlo normalizovat užití trestu smrti proti poklidnému projevu a práh trestu smrti posunout ještě dál,“ vyjádřil se ke stávajícímu problému Amírí-Moghaddám.
