Hlavní obsah

Možná jsme to s těmi vůdci přehnali. Trump připustil, že útočit na íránské vedení byla chyba

Americký prezident Donald Trump naznačil, že USA možná zašly příliš daleko, když se zaměřily na íránské vedení. Podle něj má nyní Washington potíže identifikovat představitele, s nimiž by mohl jednat.

Foto: Jacquelyn Martin, ČTK/AP

Americký prezident Donald Trump na předvolebním shromáždění v Youngstownu ve státě Ohio (říjen 2026)

Článek

„Možná jsme to s těmi vůdci přehnali, protože už ani nevíme, s kým sakra máme co do činění,“ prohlásil americký prezident podle listu Financial Express na předvolebním shromáždění v Youngstownu ve státě Ohio.

„Nikdo nechce být íránským prezidentem,“ uvedl s tím, že potenciální kandidáti se této funkce ujmout nehodlají. Íránským prezidentem je přitom od července 2024 Masúd Pezeškján.

„Upřímně řečeno, těžko hledáme někoho, s kým bychom mohli jednat. Myslím, že jsme zašli příliš daleko,“ řekl Trump. Vzápětí zopakoval své tvrzení, že Írán přišel o celé své letectvo a všech 159 plavidel, která podle něj nyní „krásně odpočívají na mořském dně“.

Trumpova slova zaznívají v době pokračujících útoků na komerční plavidla v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu. Britská agentura pro námořní obchod (UKMTO) zaznamenala ve zmíněném regionu od 1. října nejméně 19 útoků na komerční plavidla.

Mezi prvními byl zabit duchovní vůdce Chameneí

Írán hned na začátku americko-izraelských úderů přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Při dalších útocích pak Američané s Izraelci zlikvidovali prakticky celé íránské vojenské a zpravodajské velení.

V červenci se objevily informace, že se Spojené státy obávaly, že Izrael plánuje likvidaci hlavních íránských vyjednavačů, a proto se může stát, že nebudou mít s kým jednat.

Americké obavy, že by Izrael mohl zhatit začínající mírové rozhovory, byly natolik silné, že Washington dokonce prostřednictvím blízkovýchodních třetích zemí varoval Teherán před rizikem takového útoku.

Spojené státy se domnívaly, že židovský stát má zálusk na íránského ministra zahraničních věcí Abbáse Arakčího a šéfa parlamentu Mohammada-Bakra Kalíbafa, kteří byli v té době hlavními aktéry mírových jednání.

Američané proto podle listu The New York Post zatlačili na Izrael, aby Arakčího a Kalíbafa vymazal ze svého „likvidačního seznamu“, kde se spolu s dalšími vysokými íránskými představiteli ocitli ještě před únorovým začátkem americko-izraelských úderů na Írán.

Zabití íránští představitelé

Alí Chameneí - nejvyšší duchovní vůdce Íránu

Aziz Nasirzadeh - ministr obrany

Abdar Rahím Musáví - náčelník generálního štábu íránské armády

Mohammad Pakpúr - velitel Islámských revolučních gard (IRGC)

Ali Šamchání - šéf íránské bezpečnostní rady

Mohammed Širazí - vedoucí vojenské kanceláře nejvyššího vůdce

Saleh Asadí -vedoucí zpravodajského oddělení ústředního velitelství Chátam al-Anbijá

Hossein Džabal Amelian - šéf Organizace pro obranné inovace a výzkum

Reza Mozaffari-Nia - bývalý šéf Organizace pro obranné inovace a výzkum

Gholamréza Rézajan - šéf policejní rozvědky

Bahrán Hosejní Motlagh - vedoucí plánování na generálním štábu íránské armády

Mohammed Baserí - šéf vnitřního doboru íránských tajných služeb

Alí Láridžání - šéf íránské bezpečnostní rady, nástupce Šamcháního

Gholamréza Solejmání - velitel iránských milicí Basídž

Sajjed Karíší - zástupce velitele íránských milicí Basídž

Esmáíl Chatíb - íránský ministr zpravodajských služeb

Alí Mohammad Náiní - mluvčí íránských revolučních gard

Alirerza Tangsiri - velitel námořnictva íránských revolučních gard

Výběr článků

Načítám