Článek
Muhanad Silúm z Institutu v Dauhá pro postgraduální studia mezinárodní politiky a bezpečnosti zveřejnil nezvykle smířlivý komentář k postupu USA a Izraele, jehož vyznění muselo mít souhlas od politického vedení státu.
Autor zmiňuje hlasy, že jde o válku bez jasného plánu a cílů, což umocňují protichůdná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten chce tu jednat, tu zas požaduje bezpodmínečnou kapitulaci. Silúm neopomíjí ani íránskou odvetu, která zasahuje celý region, i rostoucí ceny ropy a komentáře varující před nekonečnou válkou.
Přesto je přesvědčen, že na základě toho nelze hodnotit vojenskou úspěšnost operace Epic Fury. Zdůrazňuje totiž, že jejím strategickým záměrem je celkové oslabení Íránu. A tomu podle něj opravdu dochází.
Oslabený Írán
Připomíná, že nástroje íránské moci, ať už je to arzenál balistických raket, jaderná infrastruktura, protivzdušná obrana, námořní síly či velitelská architektura, jsou systematicky oslabovány a ničeny. Jestliže Írán vypálil první den 352 balistických raket, v půlce března už je to jen nějakých 25. To je pokles o 90 procent. Stejně klesl počet vypuštěných dronů z 800 na pouhých 75. Arzenály budované po dekády jsou ničeny během dní. Likvidovány jsou i stovky íránských odpalovacích zařízení.
Už 2. března americké velitelství CENTCOM oznámilo, že ovládlo vzdušný prostor nad západem Íránu a Teheránem, aniž by mu Írán sestřelil jediné letadlo. Bez rizika tam křižují oblohu i letadla, která nejsou kategorie stealth.
Nyní je likvidován vojenskoprůmyslový komplex, továrny vyrábějící rakety a drony, výzkumná centra i pozemní haly.
Zlikvidovány jsou nejen fregaty, ale i minonosky, rychlé čluny a trpasličí ponorky, což omezuje schopnost Íránu blokovat Hormuzský průliv. Otázkou tedy není, zda se ho podaří zprůchodnit, ale kdy k tomu dojde.
Proxy síly v křeči
I rostoucí počty útoků Hizballáhu, útoky proíránských milic v Iráku či hrozbu ze strany jemenských Húsíú ohledně útoků v Rudém moři nevidí autor jako selhání plánu útoku na Írán, protože se konflikt rozšiřuje. Ve skutečnosti jsou spojenci Íránu oslabováni na několika úrovních - jak v řízení a koordinaci, tak v dodávkách zbraní nebo financování. Nekoordinované akce vidí jako křeč proxy sil Íránu.
I to, že zabitého Alího Chameneího nahradil jeho syn vnímá jako oslabení režimu, který byl nucen se uchýlit k dynastickému následovnictví, které republika dosud odmítala, což také ukazuje slabost.
Nedělat nic by také nebylo zadarmo
Silúm také odmítá kritiku vysokých nákladů, protože jsou nazírány mylně. Náklady na nicnedělání byly totiž nebyly nulové. Kdyby se nezasáhlo, nakonec by nastala situace, které se každý obával - byl by tu jaderný Írán schopný uzavřít Hormuzský průliv, který by byl obklopen svými proxy spojenci.

