Izraelští vojáci nasazení v Gaze přiznávají střelbu do neozbrojených Palestinců čekajících na pomoc

„Je to vražedné pole,“ cituje Haarec jednoho z vojáků. „Tam, kde jsem byl nasazen, bylo každý den zabito jeden až pět lidí. Zacházelo se s nimi jako s nepřátelskou silou – žádné prostředky k ovládnutí davu, žádný slzný plyn – jen ostrá palba ze všeho možného: těžké kulomety, granátomety, minomety. Pak, jakmile se centrum otevře, střelba ustane a oni vědí, že se mohou přiblížit. Naší formou komunikace je střelba,“ vylíčil voják.

„Brzy ráno zahájíme palbu, pokud se někdo pokusí dostat do řady ve vzdálenosti třeba několika set metrů. A někdy na ně prostě zaútočíme zblízka. Ale vojákům nehrozí žádné nebezpečí. Nejsem si vědom jediného případu opětování palby. Není tu žádný nepřítel, žádné zbraně,“ popsal voják.

Jeden z vojáků listu postup popsal jako naprostý rozklad etických kodexů izraelské armády. Izraelský generální štáb už podle zdrojů deníku nařídil vyšetřování pro podezření z válečných zločinů spáchaných na těchto místech.

„V noci zahajujeme palbu, abychom obyvatelstvu signalizovali, že se jedná o bojovou zónu a nesmí se přibližovat,“ řekl Haarecu izraelský důstojník. „Jednou minomety přestaly střílet a viděli jsme, jak se lidé začínají přibližovat. Tak jsme obnovili palbu, abychom jim dali jasně najevo, že to nesmí. Nakonec jeden z granátů dopadl na skupinu lidí,“ dodal.

„Stříleli jsme z tanků z kulometů a házeli granáty. Došlo k jednomu incidentu, kdy byla zasažena skupina civilistů, kteří přicházeli v mlze. Nebylo to úmyslné, ale takové věci se stávají,“ vylíčil jiný incident.

Jméno, které se ve výpovědích opakovaně objevuje, je brigádní generál Jehuda Vach, velitel 252. divize izraelské armády. „Tohle je Vachův postup, ale mnoho velitelů a vojáků ho bez pochybností přijalo,“ řekl deníku jeden z důstojníků.

Obvinění ze střelby na neozbrojené Palestince v centrech humanitární pomoci se neobjevují poprvé. Informovala o nich například agentura Reuters, respektive její korespondent Nidál al-Mugrabí, který byl však kritizován za nekritické přebírání údajů poskytovaných úřady v Gaze.

Výpovědi v listu Haarec (který je dlouhodobě k vládě premiéra Benjamina Netanjahua kritický) jsou zřejmě prvními, které se opírají o svědectví přímo nasazených vojáků.

Podle údajů teroristického hnutí Hamás, které ovládá úřady v Pásmu Gazy, bylo od 27. května v blízkosti center humanitární pomoci zabito nejméně 549 lidí a další čtyři tisíce byly zraněny. Tyto údaje je ale nemožné jakkoliv ověřit.

Incidenty se týkají center distribuce humanitární pomoci pod hlavičkou nové organizace The Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která začala v Gaze působit na konci května a jejíž čtyři centra mají nyní faktický monopol na distribuci pomoci v této palestinské enklávě, přičemž je jí poskytována ochrana od izraelské armády. Situace v tamních přeplněných centrech je však chaotická, centra se mimo jiné otevírají nepravidelně, což jen přispívá k celkovému zmatku.

Ze zabíjení ale zároveň GHF naopak vinila Hamás s tím, že při střelbě na jejich autobus bylo zabito několik palestinských spolupracovníků této organizace.

Jeruzalému angažování GHF umožnilo uvolnit blokádu humanitární pomoci, kvůli níž byl i Západem kritizován, a zároveň obejít OSN a její agenturu UNRWA, jejíž pracovníky viní ze spolupráce s Hamásem.

Samotná GHF, jejíž sídlo je ve městě Dover v americkém státě Delaware, byla oficiálně zaregistrována teprve počátkem letošního roku - pouhé dva týdny potom, co se Donald Trump stal americkým prezidentem, podotkla nedávno stanice BBC. Původní ředitel GHF Jake Wood rezignoval 25. května.

„Není možné realizovat tento plán a zároveň striktně dodržovat humanitární principy lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti, kterých se nevzdám,“ komentoval to tehdy dle stanice CNN.

Nyní v čele GHF stojí Johnnie Moore mladší, kterého Haarec charakterizuje jako „evangelikálního lídra blízkého americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi“.

Izraelská armáda na zprávy o střelbě do civilistů v centrech GHF reagovala prohlášením, že mimo jiné rozmístila nová značení a zátarasy pro zpřehlednění situace.

„Po incidentech, kdy se objevily zprávy o zranění civilistů přijíždějících do distribučních center, byla provedena hloubková vyšetřování a na základě získaných zkušeností byly silám v terénu vydány pokyny. Incidenty byly postoupeny k prošetření v rámci vyšetřovacího mechanismu generálního štábu,“ citoval izraelský list oficiální reakci armády.

Počet Palestinců zabitých ve válce v Pásmu Gazy za 20 měsíců přesáhl 55 tisíc, uvedlo nedávno ministerstvo zdravotnictví v Gaze napojené na Hamás, které nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty. Izrael vysoký počet obětí války přičítá Hamásu s tím, že z palestinských civilistů dělá lidské štíty a útočí z obydlených oblastí.

Izraelská armáda ofenzivu v Pásmu Gazy zahájila po bezprecedentním teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci brutálně povraždili zhruba 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli. Část z nich dál drží jako rukojmí.