Článek
„Každý, kdo je skutečně odhodlán nahradit tuto vládu, má povinnost přijmout politickou realitu a spolupracovat s arabskými stranami, které jsou skutečně ochotny přispět (…) k ukončení Netanjahuovy vlády,“ prohlásil Džabarín, lídr aliance nazvané Sjednocená kandidátka, kterou tvoří tři strany s převážně arabským voličstvem.
Představitelé bloku čtyř opozičních stran, který získal 48 křesel, „se sejdou v Herzliji na severozápadě země, aby projednali a koordinovali další postup,“ uvedla v prohlášení největší opoziční centristická strana Jašar bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota.
Půjde o jejich první schůzku od parlamentních voleb, ve kterých minulé úterý potřebnou nadpoloviční většinu hlasů ve 120členném Knesetu nezískala ani současná vládní koalice s 53 křesly, ani strany opozice se 48 křesly. Arabské strany, které mají 19 mandátů, tak mohou sehrát významnou roli při vzniku nové vlády.
Netanjahu chce širokou koalici
Netanjahu mezitím vyzval k vytvoření široké vládní koalice pod jeho vedením, z níž by byly arabské strany vyloučeny. „Usilujeme o sestavení rozšířené vlády s našimi partnery a se všemi stranami, které se k nám chtějí připojit a nepodporují terorismus. Jsem otevřený dialogu na toto téma,“ prohlásil na telegramovém účtu své politické strany Likud.
O pokračujících jednáních, jejichž cílem je získat potřebnou nadpoloviční většinu 61 mandátů, zatím proniklo na veřejnost jen málo informací, zdůraznila AFP. Otázkou podle agentury zůstává, jakou roli by mohl opoziční blok arabským stranám opravdu přidělit.
V rámci opozičního bloku se šéf středolevé strany Demokraté Jair Golan přiklání ke spojenectví s arabskými stranami, zatímco pravicový lídr a někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman je silně proti. Strana Jašar tuto možnost prozatím výslovně nevyloučila, ale dosud ji podle AFP spíše odmítala. Postoj opoziční koalice Spolu expremiérů Jaira Lapida a Naftaliho Bennetta je nejasný.
Podle dat izraelského statistického úřadu bylo letos oprávněno volit zhruba 6,5 milionu izraelských občanů žijících v Izraeli a dalších přibližně 810 000, kteří žijí v zahraničí. Z oprávněných voličů je podle úřadu 77 procent Židů, 18 procent Arabů a zbylých pět procent je vedeno jako „ostatní“.
Konečná volební účast činila 77,9 procenta oprávněných voličů a odevzdáno bylo více než 5,7 milionu hlasů, napsal server The Times of Israel.
