Článek
Podle pondělního oznámení izraelské armády se incidenty, při nichž byli obyvatelé Gazy „zraněni“, vyšetřují a na základě „ponaučení“ byly vojákům vydány nové pokyny, informoval web britského listu The Guardian.
Zatímco oznámení mluví o raněných, izraelský list Haarec přinesl před několika dny výpovědi izraelských vojáků nasazených na místě. Ti mluvili o mrtvých a o tom, že izraelská armáda u těchto center opakovaně úmyslně střílela na neozbrojené Palestince.
Vojáci prý dostali rozkaz pálit do davu, aby jej odehnali nebo rozptýlili - a to i když bylo jasné, že nepředstavuje žádnou bezprostřední hrozbu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu posléze odmítl, že by takový rozkaz byl vydán.
Deník tehdy informoval i o tom, že armáda incidenty vyšetřuje pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Incidenty se týkají center nové americké organizace The Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která od Izraele získala faktický monopol na distribuci humanitární pomoci v Pásmu Gazy. Z výpovědí vojáků vyplývalo, že situace na místě je chaotická a centra otvírají nepravidelně. Uzavření center armáda podle nich signalizovala lidem střelbou - a to i z minometů či tanků.
Podle OSN bylo od doby, kdy Izrael 19. května zrušil 11týdenní blokádu Gazy, zabito více než 400 Palestinců, kteří šli pro pomoc. Podle údajů teroristického hnutí Hamás, které ovládá úřady v Pásmu Gazy, bylo od 27. května v blízkosti center humanitární pomoci zabito nejméně 549 lidí a další čtyři tisíce byly zraněny. Tyto údaje je ale nemožné jakkoliv ověřit.
Počet Palestinců zabitých ve válce v Pásmu Gazy za 20 měsíců přesáhl 55 tisíc, uvedlo nedávno ministerstvo zdravotnictví v Gaze napojené na Hamás, které nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty. Izrael vysoký počet obětí války přičítá Hamásu s tím, že z palestinských civilistů dělá lidské štíty a útočí z obydlených oblastí.
Izraelská armáda ofenzivu v Pásmu Gazy zahájila po bezprecedentním teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci brutálně povraždili zhruba 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli. Část z nich dál drží jako rukojmí.
