Článek
Zajdí podle katarského média AlAraby plánuje u všech vstupů do města, které je zčásti vylidněné a kontrolované proíránskými milicemi, rozmístit bezpečnostní síly. Pokud by se tamní milice nepodřídily nařízení odevzdat zbraně do konce září, pak plánuje Džurf as-Sachr převzít.
Nechce k tomu však použít sílu, ale stupňovat tlak na jednotlivé milice ve vylidněném městě, kde má Katáib Hizballáh (jiná organizace než libanonský Hizballáh - pozn. red.) rozsáhlé sklady zbraní a munice.
Město, odkud obyvatelé museli odejít, leží mezi Bagdádem a Karbalou, zhruba 60 kilometrů jižně od metropole, stranou od hlavní silnice.
Zajdí nechce vyvolat etnický a náboženský konflikt. Počítá s tím, že by Katáib Hizballáh a další šíitské milice přímo podporované Íránem, které jsou součástí jeho sítě Islámského odporu, vystřídaly vládě loajální šíitské milice. Do města by se pak mohli vrátit vystěhovaní obyvatelé.
Šíitské milice jsou často věrnější Teheránu než Bagdádu
Trojice amerických analytiků v analýze vypracované Střediskem pro boj s terorismem ve West Pointu upozornila, že mnoho šíitských milicí je ve skutečnosti podřízených Íránu. Polovina z šíitských milicí během americké války s Íránem při operaci Epic Fury podporovala nebo přímo útočila na Američany a jimi využívaná zařízení v Iráku nebo na další země v oblasti, které jsou s USA spojované.
V šíitských zastřešujících Silách lidové mobilizace, které vznikly za války s Islámským státem, hrají klíčovou roli právě Katáib Hizballáh a početná milice Badr.
Islámský odpor v Iráku každý týden v březnu podnikal s jednou výjimkou přes 170 útoků. Další zhruba tři desítky úderů podnikaly ostatní šíitské milice, mířily při tom hlavně na oblasti ovládané Kurdy a na federální vládu. Tyto organizace ale nebyly přímo napojené na Islámský odpor. Nejvíce útoků bylo podniknuto pomocí íránské vyčkávací munice Šáhid 101/107, ale vypáleno bylo i několik raket včetně balistických nebo střel s plochou dráhou letu.
Odevzdat zbraně se mnohým nechce
Právě kvůli útokům na americké vojáky a jimi využívaná zařízení v Iráku požadovaly Spojené státy po irácké vládě tvrdý zásah proti těmto milicím. Zajdí se tak hned po nástupu do funkce ocitl pod americkým tlakem. Přišel s plánem odzbrojit tyto milice, jenomže Katáib Hizballáh odmítl odevzdat zbraně.
Ovládnout klíčové město Džurf as-Sachr by ale znamenalo rozsáhlou koordinovanou operaci, kterou by bylo složité podniknout a která by mohla vést ke krvavým bojům. Tlak na Katáib Hizballáh ale může mít i psychologický dopad. Může se snažit přesvědčit jiné proíránské milice složit zbraně, a tím Katáib Hizballáh izolovat.
Tlak zvyšuje i vlivný sunnitský arabský kmen Džanabí. Jeho vůdce Adnan Džanabí uvedl, že město, které bylo vždy kmenovým centrem, je nyní „okupovanou oblastí“. Oslavovaný 25. říjen 2014, kdy z něj byl vyhnán Islámský stát, podle něj nebyl dnem osvobození, ale začátkem další okupace.
Zapojení sunnitů by však mohlo vést k sektářským bojům, jaké Irák zažil za americké okupace kolem let 2005 až 2010.