Článek
Státy EU dosáhly politické shody na uvalení nových sankcí již během jednání unijních ministrů zahraničí 11. května, následně se ale vše dojednávalo na technické úrovni a bylo potřeba omezení ještě formálně schválit.
Sankce byly v souvislosti s násilnými židovskými osadníky nově uvaleny na tři osoby a čtyři subjekty. Na sankční seznam týkající se Hamásu a Palestinského islámského džihádu bylo pak přidáno deset osob.
„Držíme pozici ministerstva zahraničí a tento balík sankcí opatrně podporujeme,“ uvedl již před jednáním český ministr Karel Havlíček. „Jak víte, Česká republika patří mezi největší spojence Izraele na světě, ale na druhou stranu, poté, co jsme se seznámili s detaily, zdá se nám to schůdné,“ dodal.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) minulý týden uvedl, že Česká republika nepřipustí žádné další obchodní sankce Evropské unie vůči Izraeli, i kdyby je měla blokovat jako jediná.
Některé země EU, zejména Španělsko, Slovinsko a Irsko, předkládají i další návrhy související s Izraelem a Palestinci, u nich je ale potřeba rovněž dosáhnout jednomyslnosti či kvalifikované většiny, kterou zatím nemají. Jde například o pozastavení asociační dohody s Izraelem či uvalení sankcí i na některé izraelské ministry. Po Evropské komisi rovněž žádají, aby zakázala dovoz produktů z židovských osad na Západním břehu.
Podle údajů OSN došlo od začátku války v Gaze v říjnu 2023 k prudkému nárůstu útoků ze strany osadníků. V roce 2025 orgán zdokumentoval více než 1800 útoků osadníků, které vedly k obětem na životech nebo škodám na majetku, a to v přibližně 280 obcích na Západním břehu.
Izraelské vlády doposud umožňovaly a podporovaly rozšiřování osad, mnohokrát v rozporu s mezinárodním právem. V minulém roce další z těchto výstaveb odsoudilo přes dvacet zemí včetně Česka. K výraznějšímu rozšíření přispěl také návrat premiéra Benjamina Netanjahua k moci na konci roku 2022.
