Hlavní obsah

Droga džihádistů mění Sýrii v narkostát

Captagonu se přezdívá droga džihádistů, protože si tento preparát, určený původně k léčbě narkolepsie, deprese a hyperaktivity dětí oblíbili kvůli jeho povzbuzujícím účinkům. Ze stejných důvodů ho však používají i příslušníci nejrůznějších milicí, je také oblíbenou drogou v muslimských zemích, kde je zakázán alkohol. Zachycené mnohatunové zásilky tabletek z posledních dvou let ukazují ohromující rozsah obchodu s touto drogou, často přicházející ze Sýrie.

Foto: Profimedia.cz

Zabavené tabletky Captagonu v Neapoli

Článek

Na konci letošního dubna odhalily saúdskoarabské úřady preparát Captagon ukrytý v zásilce granátových jablek vyvezených z Bejrútu. Už předtím byly zabaveny miliony pilulek mířících do této země, což vedlo k zákazu dovozu všech zemědělských produktů z Libanonu do Saúdské Arábie. Dalších 15 zásilek bylo odhaleno v dalších blízkovýchodních zemích a v Evropě.

Podle některých expertů už v roce 2019 byly skupiny vyrábějící a distribuující captagon stejně efektivní jako mexický drogový kartel Sinaloa v době, kdy byl na svém vrcholu. O ohromném objemu pašovaného captagonu svědčí odhalené zásilky. V červenci 2019 byla v Řecku zachycena zásilka pěti tun tablet a dvě další podobně velké dodávky byly zajištěny o několik měsíců později v Dubaji. Captagon byl také zachycen v Rumunsku, Jordánsku, Turecku a Bahrajnu nebo v zásilce čaje do Saúdské Arábie.

Loni v červenci pak byla zadržena zatím největší zásilka 84 milionů tablet o váze 14 tun v italském Salernu v hodnotě miliardy eur, která zřejmě mířila do Dubaje. Ta byla zabalena v rolích papíru a strojích poslaných z tiskárny v Aleppu. Původně italské vyšetřující úřady uváděly, že za zásilkou stojí Islámský stát, pak ale obvinily  libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které ale odpovědnost odmítlo.

V Itálii zabavili 14 tun „drogy džihádistů” pro Evropu. Z lidí dělá krvelačná monstra

Evropa

Šest vysoce postavených policistů a zpravodajských důstojníků z Evropy a Blízkého východu řeklo listu The Guardian, že všechny zásilky byly poslány ze Sýrie nebo z oblasti u syrsko-libanonských hranic. Tam působí provázaná síť zločineckých klanů, vůdců milicí a místních politiků, která vytvořila přeshraniční kartely, schopné průmyslově vyrábět a distribuovat velká množství drogy.

„Jsou to velmi nebezpeční lidé. Nebojí se nikoho,“ upozornil vysoce postavený představitel bezpečnostních sil z Bejrútu, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Sýrie je narkostát se dvěma hlavními drogami - hašišem a stimulantem amfetaminového typu Captagonem.

Oblast na syrsko-libanonské hranici u údolí Bikáa, kudy vede silnice do syrského pohraničního města Kusvět sajru, a cesty do syrské alávitské provincie Latákíja, o kterou se opírá prezident Bašár Asad, jsou pro tyto skupiny optimální.

Pašerácké gangy tam působí dlouhodobě se souhlasem představitelů na obou stranách. Pašuje se tudy i jiné zboží. Z hydrochloridu fenetylinu se tam vyrábí captagon, ale taky se tam zpracovává hašiš.

Captagon přichází hlavně ze Sýrie

Středisko pro operační analýzu a výzkum, které se zaměřuje na dění v Sýrii, nedávno zveřejnilo zprávu, ve které upozorňuje na význam captagonu a hašiše v zemi, jejíž ekonomiku zdevastovala deset let dlouhá občanská válka, západní sankce, korupce a ekonomické zhroucení Libanonu.

„Sýrie je narkostát se dvěma hlavními drogami – hašišem a stimulantem amfetaminového typu captagonem. Sýrie je globálním epicentrem produkce captagonu, která je nyní na mnohem vyšší průmyslové úrovni, adaptivnější a technicky vyspělejší,“ píše se ve zprávě. Ta zmiňuje i zisky: „V roce 2020 měl export captagonu ze země tržní hodnotu minimálně 3,46 miliardy dolarů.”

Zpráva také uvádí, že do exportu jsou nyní zapojení i představitelé režimu: „ I když bylo pašování captagonu kdysi jedním ze způsobů financování protirežimních ozbrojených skupin, konsolidace území umožnila Asadovu režimu a jeho klíčovým regionálním spojencům (mezi nimi je i Hizballáh) upevnit jejich pozici jako těch, kteří profitují ze syrského narkoobchodu.“ V Libanonu, který byl dlouho hlavním výrobcem, postupně výroba klesala, do Sýrie se zřejmě přesunula i část turecké výroby.

Přístav v Latákíji

Řada zásilek byla vypravena ze syrského přístavu Latákíja, který má pod správou bratranec syrského prezidenta Samír Asad. Podle jednoho obchodníka, který odešel do exilu, a dalších tří z Latákije, kdokoli chce tento přístav využívat, musí zaplatit podíl z výnosů výměnou za přístup a ochranu. Díky pečlivému dohledu nebylo v přístavu odhaleno mnoho zásilek drogy, i když se kolem pohybují zahraniční agenti.

O zapojení režimních sil do obchodu s captagonem vyprávěl zmíněný obchodník, který nakonec odešel do Francie. Uvedl, že v roce 2015 za ním přišel mocný šéf ochranky a požádal ho, jakožto dovozce zdravotnické pomoci, aby obstaral v zahraničí velké množství fenetylinu s tím, že je připraven ho koupit skutečně mnoho: „Věděl jsem, oč mě žádali. Chtěli hlavní složku captagonu. A tahle droga představuje špinavý obchod. Poslal jsem proto ženu a děti do exilu, kam jsem se za nimi sám vydal.“ Z jeho vyjádření však neplyne, zda měl klíčovou složku skutečně opatřovat pro stát, nebo se šéf ochranky jím jen zaštiťoval. Jiní však zřejmě nabídku neodmítli.

Osm miliónů tablet drogy džihádistů zabavili ve Středomoří

Blízký a Střední východ

O zapojení prorežimních sil svědčí i případ z dubna 2020, kdy v egyptském Port Saídu zachytili čtyři tuny hašiše v krabicích firmy Milkman, kterou v té době ovládal syrský prorežimní obchodník Rami Machlúf.

Jeden z exulantů, který nadále udržuje kontakty s částí syrských představitelů, uvedl, že válka v Sýrii si nevyžádala jen sta tisíce obětí, milion zraněných, šest milionů lidí, kteří odešli do exilu, a osm milionů vnitřních uprchlíků. Spolu s americkými sankcemi a pandemií vedla k naprostému zhroucení ekonomiky a „změnila zemi v narkostát, v němž se pár prorežimních obchodníků a warlordů změnilo v narkobarony“.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám