Článek
Americký kontingent by tak zahrnoval nejen příslušníky pozemního vojska, ale také několik tisíc výsadkářů 82. výsadkové divize, kteří do oblasti už mají dorazit během následujících hodin.
Není jasné, kam přesně budou americké síly směřovat, ale pravděpodobně budou v dosahu ostrova Charg, ropného srdce Íránu, kterým prochází 90 procent íránských ropných dodávek, píše Wall Street Journal.
Budoucnost války v Íránu se tak zřejmě stále více soustředí na 23,31 kilometru čtverečních korálového útesu v Perském zálivu. Jeho dobytí by mohlo vytvořit tlak na Teherán, aby znovuotevřel Hormuzský průliv, jednu z nejdůležitějších námořních tras světového obchodu s ropou.
„Na strategické šachovnici této války je ostrov Charg další figurkou,“ uvedl bývalý izraelský ministr obrany a generál ve výslužbě Jo'av Galant v analýze deníku The Times of Israel. „Může to být tah, který rozhodne o konfliktu. Pokud se má uskutečnit, musí se to udělat hned,“ dodal.
Spojené státy mohou mít v okolí ostrova drtivou vojenskou převahu, ale obsazení strategického místa s sebou nese významná rizika. Pokud ale jednání mezi USA a Íránem nedopadnou dobře, válka by mohla směřovat právě tam.
„Očekávám další eskalaci, která by pravděpodobně zahrnovala nějaké vojenské operace provedené Spojenými státy, tentokrát s pozemním nasazením vojáků,“ řekl Raz Zimmt, íránský odborník z Institutu pro národní bezpečnostní studia.
Možnost obsadit ostrov Charg Trump veřejně nevyloučil. O tomto kroku ostatně mluvil už během íránsko-irácké války v 80. letech.
Mnozí věří, že obsazení ostrova by donutilo Írán přijmout podmínky USA vzhledem k tomu, že by se íránská ekonomika, která je už nyní v zoufalé situaci, fakticky zhroutila, pokud by nemohla vyvážet ropu. Režim by tak nejspíš neměl jinou šanci, než průliv otevřít dříve, jinak by mohli vyjít do ulic Íránci a pokusili by se svrhnout režim.