Článek
Ázerbájdžán a Arménie na podzim 2020 svedly několikatýdenní válku o Náhorní Karabach. Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechala kontrolu nad většinou horské enklávy, ovládnuté na přelomu 80. a 90. let arménskými separatisty.
Prezident mezinárodně neuznávané karabašské republiky Araik Arutjunjan sobotu podepsal výnos o dočasném omezení práv a svobod během vyhlášeného válečného stavu, uvedl Interfax. Konkrétně je omezena svoboda shromažďování, jsou zakázány stávky a další akce. Je také pozastavena činnost organizací, poškozujících obranyschopnost a bezpečnost.
Bayraktar. Postrach pro ruskou techniku na Ukrajině
Karabašská republika požádala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvýšil počet ruských vojáků a vojenské techniky v neuznávané republice, napsal Interfax.
Putin v pátek a ve čtvrtek o situaci v Karabachu telefonicky jednal s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem.
Ázerbájdžánské síly podle Jerevanu porušily linii dohodnutou při uzavření příměří a obsadily karabašskou obec Paruch. Karabach tvrdí, že ázerbájdžánské síly se snaží za pomoci ručních zbraní vynutit si další postup ve východní části linie dotyku. Jerevan vybízí ruský kontingent, aby přinutil ázerbájdžánské síly ke stažení do výchozích pozic.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany popřelo ozbrojený incident v oblasti, kde je rozmístěn ruský mírový kontingent. Ázerbájdžánské jednotky podle Baku pokračují v „upřesňování pozic a míst dislokace bez použití násilí“. Baku také obvinilo arménské síly z diverze, dodal Interfax.
Z bayraktarů se stává trvalý trn v ruském oku
